[Intro]
Režim je v panice, soudní zdi se trochu třesou,
nemocnou ženu zase z temných výslechů nesou.
[Chorus]
Cenu za mír platí vlastním zničeným zdravím,
Írán se ji snaží zlomit systémem dravým.
Norský výbor prosí o přesun k jejímu lékaři,
režim tiše počítá se smrtí v kalendáři.
[Drop]
[Verse 1]
Narges Mohammadíová padá na zem v Zandžánu,
věznitelé drží se svých tvrdých tajných plánů.
Březnový infarkt pro justici neznamená nic,
lidská práva odletěla neznámo kam na Měsíc.
Dostala sedm a půl roku za svůj vzdor a hlas,
s poškozeným srdcem teď už velmi rychle utíká jí čas.
[Chorus]
Cenu za mír platí vlastním zničeným zdravím,
Írán se ji snaží zlomit systémem dravým.
Norský výbor prosí o přesun k jejímu lékaři,
režim tiše počítá se smrtí v kalendáři.
[Breakdown]
[Verse 2]
Omdlévá tam na cele a často padá do neznáma,
nemocná a zavřená teď bojuje za život sama.
Její vlastní nadace bije bleskově na poplach,
z íránské moci má ale každý poddaný jen strach.
Nenávidí zahalení, hlasitě odsuzuje trest smrti,
státní byrokracie ji za tenhle postoj tvrdě drtí.
[Chorus]
Cenu za mír platí vlastním zničeným zdravím,
Írán se ji snaží zlomit systémem dravým.
Norský výbor prosí o přesun k jejímu lékaři,
režim tiše počítá se smrtí v kalendáři.
[Outro]
Tak se tamní vůdci bojí vysílené ženy,
íránský systém trvá na hrůze beze změny.
Její odvaha dýchá pro každou lidskou tvář,
k černým mřížím snad jednoho dne pronikne zář.
[Outro (Instrumental)]