Země ledové kávy, kde se závodí ve spaní

[Instrumental Intro] [Male Vocals] [Sarcastic] [Verse 1] Město Soul pulzuje v nepřetržitém stresu, obchoďáky nikdy neopustí svoji adresu. Ledová káva tě drží na nohách celou noc, vyčerpaný národ tajně volá o pomoc. A tak se u řeky Han koná velká sláva, kdo první tiše usne, tomu město zatleskává. Třetí ročník soutěže, co nevyžaduje sílu, stačí lehnout do trávy a potkat spánku vílu. [Verse 2] Na trávníku odpočívá pohádková říše, Růženka i spící princ teď padají tam tiše. Je jí čtyřiadvacet a angličtinu cvičí, celé noci civí do zdi, nespavost ji ničí. V overalu koaly se před realitou halí, Ju Mi-jon teď doufá, že se temný stín z ní svalí. Někteří mají deštníky a skrývají své tváře, Sněhurka už kousla do jablka pro novináře. [Breakdown] [Bridge] Třetí ročník soutěže a únava se krájí, zatímco se ve firmách zas nové plány tají. Radnice tě pozve, abys chvíli nevnímal, jak ti tenhle krutý byznys tvoji duši vzal. Soutěžit ve šlofíku, to je dnešní slibná cena, za ty roky dřiny, kde tě jenom drtí směna. (Spát!) Je to vlastně dokonale absurdní legrace, (Pojď!) když vrcholem tvého dne je padnout tiše bez práce. [Instrumental Break] [Verse 3] Tak kdo si odnesl vavříny na břehu té řeky? Komu spánek utišil ty pracovní lidské vzteky? První místo bere pán přes osmdesát roků, nemusel se učit ležet na tom správném boku. Stříbro bere úředník ze studené kanceláře, sedmatřicetiletý Hwang Tu-song ztratil vrásky z tváře. Tohle je ten epilog pro celou jednu dobu, soutěžíme v tom, kdo první padne rovnou k hrobu. [Outro (Instrumental)]