Ukradli mi mého psa, a teď mi lžou do očí

[Instrumental Intro] [Verse 1] Kreslil jsem kdysi psa, co pije horký čaj, kolem něj to hořelo, on říkal, že je v klidu. Firma Artisan se tváří, jak by to byl ráj, okopírují mě drze přímo před zraky lidu. Ale jasně, změní nápis, ať si přijdou na svý, místo toho původního hodí novou blamáž. "Hoří nám prý potrubí", to každý zákazník už ví, zase ta umělá inteligence zkouší tu svou masáž. [Verse 2] V reklamě teď píší: "Najmi obchodníka k vám!" Změnili můj komiks, slibují si nové trhy. S drzými zloději já si nikdy ruce nepodám, mají v sobě beztak samé umělé a chladné dluhy. Říkám všem, co můj dům bez respektu takhle boří: Nedal jsem vám souhlas, nahlas se tu tvrdě ohradím. Zatímco můj smutný pes teď v hnusném metru hoří, vězte, že svou starou kresbu lidem v metru nezradím. [Breakdown] [Bridge] Předtím řvali na ulici: Lidi k práci nehledají! Jaspar Carmichael-Jack mi teďka posílá svý psaní. Že mě prý teď všichni ze startupu rádi v lásce mají, já nestojím o to lživé podvádění a to jejich kání. Hledám radši advokáta, ať zastaví tenhle proud, místo toho abych tvořil další svoji krásnou věc. (Jasně!) Dotáhneme celou krádež přímo před neúprosný soud, zlodějskému stroji brzy spadne jeho vlastní klec. [Verse 3] Každý tvůrce dobrý nápad velmi těžce z hlavy rodí, nepadají z čistého a bezedného modrého nebe. Zloděj bez paměti po mé ilustraci líně chodí, myslí si, že drzou krádeží tak nakrmí jen sebe. Každý umělec se musí za svá práva pevně brát, nenecháme nikým vyprázdnit ty dávné čisté vize. Tenhle boj se nedá jen tak lehce a potichu vzdát, ukážeme všem zlodějům, co je to opravdová krize. [Outro (Instrumental)]