[Instrumental Intro]
[Intro]
[Soft]
Ticho v kostele se dneska hrozně těžko dýchá,
nad malou rakví už jenom velký smutek vzdychá.
[Verse 1]
Zádušní mše za Viktorku potichu teď běží,
farář hledá marně slova, promluví jen stěží.
(Těžký vzduch!)
Hlas mu selhal, před oltářem polyká svůj pláč,
odpovědi chybí, nikdo neví, kdo je hráč.
Dvacátého prvního to přišlo v Praze čtyři,
bolest se z těch temných lesů celým městem šíří.
[Pre-Chorus]
[Build Up]
Matka prosila a úřad slyšet odmítal,
člověk s nemocí v hlavě si dceru k sobě vzal.
[Chorus]
[Emotional]
Sociální odbor Kladno podcenil ten strach,
benešovská soudkyně pak mění vše v prach.
Otec schizofrenik lehce vyhrál tenhle spor,
nepomohl matčin pláč ni zoufalý její vzdor.
[Verse 2]
Nora Fridrichová prstem ukázala vinu,
zbytečně se vydalo to dítě k tomu činu.
(Kdo to psal?)
Znalkyně to posvětila jedním razítkem,
teď se stal jen každý z nás tak trochu smutným svědkem.
Otec jednal krutě hnedka po předání práv,
žádný z těch tam na úřadě pro mě není zdráv.
[Pre-Chorus]
[Build Up]
Matka prosila a úřad slyšet odmítal,
(Proč to vzdal?)
člověk s nemocí v hlavě si dceru k sobě vzal.
[Chorus]
[Emotional]
Sociální odbor Kladno podcenil ten strach,
(Selhání!)
benešovská soudkyně pak mění vše v prach.
Otec schizofrenik lehce vyhrál tenhle spor,
nepomohl matčin pláč ni zoufalý její vzdor.
[Bridge]
[Breakdown]
[Sad]
Farář mlčí u oltáře, tíha dusí síň,
každý úředník se snaží nešlapat na stín.
Odpovědnost těch nahoře je jen hloupý vtip,
těžko s tímhle pomyšlením budeme žít líp.
[Chorus]
[Climax]
Sociální odbor Kladno podcenil ten strach,
benešovská soudkyně pak mění vše v prach.
Otec schizofrenik lehce vyhrál tenhle spor,
nepomohl matčin pláč ni zoufalý její vzdor.
[Outro]
[Spoken Word]
Tříletá Viktorka...
[Soft]
Jenom prázdný les a velmi tichý chrám.
[Instrumental Outro]
[End]