Sliby o levném proudu hřejí jen na duši

[Instrumental Intro] [Hook] Klidně dýchej, netřes se, ředitel v televizi právě hovoří, tvá stará a děravá peněženka letos na prach prý už neshoří. (Už ne!) [Verse 1] Zpráva letí po krajině, uklidňuje drsné vášně, nemusíme dumat dlouho nad tou drahotou zas zvláštně. Pan Jan Zápotočný sdělil do etéru zprávy jasné, snad mu z jeho obličeje tenhle velký úsměv nezhasne. Zdražování na rok končí, proud se drží při zemi, máme zase chvíli světlo, radostí jsme až němí. Letos prý se tyhle účty nebudou víc vzhůru zvedat, nebudeme mince znovu potají teď po zdech hledat. [Verse 2] Obyčejný občan rázem v tmavém obýváku jásá, z topmanažera k nám mluví rovnou zaručená spása. Smlouva drží svoje tvary pevně jako starý kámen, s inflací a s drahým plynem letos prý už je tu ámen. Firma É on hlásí lidu zprávy hezky s úsměvem a vlídně, můžeme tu tvrdou zimu prožít aspoň chvíli klidně. Z výplaty nám zbyde stovka možná ještě na brambory, nezažijem kvůli teplu letos další líté spory. [Breakdown] [Bridge] Čas se ale nezastaví, sune se blíž ke studenému ledu, jak to ale s cenou bude v tom našem dalším sledu? Od prvního ledna zmizí potichoučku tenhle plášť, aby trhy ukázaly rovnou novou skrytou zášť. Letos drží ceník dno a potěšená účetnice mlčí, za rohem se obchodníci pro příští rok už teď krčí. Zatím pan Jan Zápotočný uklidňuje všechny davy, my však pod peřinou ladíme jen tajné tiché zprávy. [Verse 3] Pan Jan Zápotočný klidně mluví jako z hodně tlusté knihy, spadly z našich bolavých zad rázem všechny strašné tíhy. Naše prachy přes prosinec můžou aspoň dřímat v bance, nedostaneme snad vůbec zas ty hodně bídné šance. Zastavil se tenhle nárůst přesně před hranicí tajné čáry, budeme dál chvíli slavit staré a teď už cenné dary. Do vánoc platí stoprocentně to čisté ranní snění, že korporát s peněženkou se v čisté peklo ještě vůbec nemění. [Outro (Instrumental)]