Šílenství na pěší zóně v centru Lipska

[Instrumental Intro] [Spoken Intro] Krok za krokem, klidné město. Pak už jen ticho a skřípění brzd. [Verse 1] Pondělní odpoledne, Lipsko plné krásy, slunce na mě svítilo a hřálo moje vlasy. Zčistajasna hrozný ryk a temný řev motoru, auto letí pěší zónou, rve těla z obzoru. Primátor Burkhard Jung popisuje tuhle daň, záchranáři lidem na zem pokládají dlaň. Dva mrtví tam na dlažbě a další tři jsou zraněni, celé město upadá teď v absolutním zmatení. Premiér Michael Kretschmer tiše říká lidu, že ten mladý němec neměl v hlavě kapku klidu. Policie zadržela viníka i tenhle stroj, ukončila tenhle marný, zbytečný a krutý boj. [Chorus] Tuny kovu drtí kosti přímo na náměstí, rozmetané životy a rozlámané štěstí. Zase jedna hlava, co svůj rozum někam skryla, zase další bolest, co nám do paměti zbyla. [Post-Chorus] (Krev na chodníku nesmyješ) [Bridge] Říkají, že nemocný byl, v hlavě temné stíny měl, ten kdo přežil na té třídě, hrůzou asi oněměl. Žádný vyšší smysl tady, žádná lidská samota, kvůli jedné hlavě zhasne nevyčíslitelná hodnota. [Drop] [Chorus] Tuny kovu drtí kosti přímo na náměstí, rozmetané životy a rozlámané štěstí. Zase jedna hlava, co svůj rozum někam skryla, zase další bolest, co nám do paměti zbyla. [Outro (Instrumental)]