Suchý prach pod květnovým nebem a rychlé jaro

[Intro] Na teploměru je osmnáct a nebe bez mraků, dřív květen voněl vodou a teď je plný prachu. [Verse 1] Ráno nás mrazí, zima má ještě svou sílu, na prahu května ztrácíme pomalu víru. Odpoledne má šest stupňů navrch a slunce ostře svítí, v těch starých dobách touhle dobou déšť nám smáčel kvítí. [Pre-Chorus] Vzpomínám na louže a těžké ranní mhy, teď se k nám plíží už jen letní vidiny. [Chorus] Zase o krok blíž k vyschlému světu, kde dlouze chybí vláha jarnímu květu. To dávné dětství odplulo někam pryč, ke chladným živým polím ztratili jsme klíč. [Post-Chorus] [Verse 2] Zítra se teplota rychle vzhůru stáčí, přes třiadvacet teploměr sebevědomě kráčí. Tráva nám usychá a horký pátek nepomůže, místo jarní ranní rosy sucho zkouší naše kůže. [Pre-Chorus] Vzpomínám na louže a těžké ranní mhy, teď se k nám plíží už jen letní vidiny. [Chorus] Zase o krok blíž k vyschlému světu, kde dlouze chybí vláha jarnímu květu. To dávné dětství odplulo někam pryč, ke chladným živým polím ztratili jsme klíč. [Verse 3] Na konci týdne žádný obrat nepřichází, brzká vlna veder náš víkend doprovází. Možná pár slabých kapek v neděli večer spadne, ale to mokré jaro nenávratně před námi chřadne. [Bridge] Kde jsou ty staré máje a zablácené boty, hledáme brzy stíny a měníme své noty. Mizí ten známý rytmus předešlých generací, horký vzduch nad asfalty vlhkost rychle ztrácí. [Chorus] Zase o krok blíž k vyschlému světu, kde dlouze chybí vláha jarnímu květu. To dávné dětství odplulo někam pryč, ke chladným živým polím ztratili jsme klíč. [Outro] Jen suchý prach z našich polních cest. Teplo si bere všechno, co dřív mohlo kvést. (Vzpomínky blednou pod žhavým sluncem).