Pojištění na dva kameny v obecním chodníku

[Intro] Ve Starém Podlesí řeší problém na dlouhé metry. Mosazné kameny narážejí na hodně zlé větry. [Instrumental Intro] [Verse 1] Jaroslava Janků vrací zapomenuté tváře. Z archivů tahá na světlo ty smutné diáře. Pro oběti chtěla usadit dvě kostky v chodníku. Místo tiché vzpomínky je ale terčem povyku. [Verse 2] Jedna paní nahlas křičí, prý ať dají pokoje. Se Židy nic nemá a hned rozjíždí staré boje. (Cože?) Obecní úřad na to má docela jiný problém. Musí ten kus chodníku teď ochránit přísným glejtem. [Chorus] Pojistit dvě kostky je tu ta největší priorita. Byrokracie vším vládne, paměť je chytře skrytá. Úřad má svá jasná pravidla a chce být v bezpečí. Tahle pojistka na beton nás od všeho vyléčí! [Instrumental Break] [Verse 3] Kdo chce uctít mrtvé, velmi brzy narazí na zeď. Cena dvou kostiček vládne nad celým městem i teď. Holokaust je stará věc, ale beton je tu svatý. (Fakt jo?) Bez smlouvy z pojišťovny nikdo nedá šanci za ty... [Chorus] Pojistit dvě kostky je tu ta největší priorita. Byrokracie vším vládne, paměť je chytře skrytá. Úřad má svá jasná pravidla a chce být v bezpečí. Tahle pojistka na beton nás od všeho vyléčí! [Drop] [Verse 4] Kulatá razítka rychle dusí tu vznešenou snahu. Úředník má hlavní cíl teď ochránit rovnováhu. Staré Podlesí si tiše zakládá na nevinně. Dobré úmysly se topí v papírové byrokratce. [Chorus] Pojistit dvě kostky je tu ta největší priorita. Byrokracie vším vládne, paměť je chytře skrytá. Úřad má svá jasná pravidla a chce být v bezpečí. (Jé!) Tahle pojistka na beton nás od všeho vyléčí!