Svatý otec na lince marně hledá milost

[Instrumental Intro] [Verse 1] Robert Francis Prevost zvedá v Římě sluchátko, chtěl by změnit adresy, jen rychle, nakrátko. V americké bance běží běžný korporát, kdo by tam chtěl zdržovat a dlouze povídat. Kontrolními dotazy ho paní pěkně dusí, Robert odpovídá správně, dál to projít musí. Úřednice ale pálí byrokratická hesla, osobní styk na pobočce hned do hry teď vznesla! [Chorus] Haló, tady papež Lev, z Vatikánu volám, do vaší malé pobočky se fakt teď těžko zdolám! Operátorka se chladně za přepážkou sluní, bez pardonu zavěsí a marně v uchu zvoní! [Instrumental Break] [Verse 2] "Zajet k vám fakt nemůžu," zkouší Robert říct, proti síle úřadů on nezmůže snad nic. Banka totiž vyžaduje přítomnost a tvář, a u telefonu chybí vatikánská zář. Tom McCarthy, dobrý přítel, příběh dává dál, jak tam Svatý otec s linkou potichu sám stál. Dva měsíce po volbě a s klíči od nebe, v systému jsi pouhý klient, co se udrbe. [Chorus] Haló, tady papež Lev, z Vatikánu volám, do vaší malé pobočky se fakt teď těžko zdolám! Operátorka se chladně za přepážkou sluní, bez pardonu zavěsí a marně v uchu zvoní! [Drop] [Verse 3] Robert hledá argumenty v úřednické mlze, korporátní pravidla z něj brzy vyždímou slze. "Změnilo by na tom něco, kdybych přiznal krev, že jsem pro tu vaši banku čtrnáctý pan Lev?" Úřednice nevydá však vůbec hlásky tón, myslí, že si v telefonu tropí humor slon. Cítí v tom jen podvodníka, co ji v práci drží, rychle proto položí a klapku pevně drží! [Chorus] Haló, tady papež Lev, z Vatikánu volám, do vaší malé pobočky se fakt teď těžko zdolám! Operátorka se chladně za přepážkou sluní, bez pardonu zavěsí a marně v uchu zvoní! [Outro (Instrumental)]