Cover art: Luxusní ocelová rakev pro sto padesát hostů

Luxusní ocelová rakev pro sto padesát hostů

2026-05-09 · Z domova · 4:29

Satirická a cynická píseň o výletní lodi Hondius, kde se místo odpočinku šíří smrtelný hantavirus a cestující zůstávají uvězněni u Kanárských ostrovů.

Pustit v playeruArchiv dneZ domova

Lyrics

[Instrumental Intro] [Intro] [Spoken Word] Moře tiše šplouchá a drinky rychle chladnou. Dovolená začíná, než všichni k zemi padnou. [Verse 1] Měl to být jen krásný výlet, pyšně pluje Hondius, místo toho v podpalubí probouzí se hantavirus. Pan Leo Schilperoord byl první, komu prudce došel dech, následoval německý host s bledou hrůzou na svých rtech. Jeho paní Mirjam brzy sdílí tenhle smutný cíl, aby se ten slavný výlet v horor navždy proměnil. A zbytek smutných pasažérů zavřený je uvnitř stěn, sto padesát lidí čeká, jestli někdy vyjdou ven. [Pre-Chorus] Venku zuří divá bouře, šance pro záchranu klesá, Alfonso Cabello hlásí, že i vláda v křeslech hlesá. Počasí se strašně horší, termín těžkou lhůtu má, každý krok a každá akce neskutečně riskuje. [Chorus] Zlaté písky Kanárů ztrácí veškerou svou logiku, (Yeah!) když ti výletníci vezou čistou hrůzu k rovníku! Žádné léky, žádná spása, zavírá se velká klec, a ta honosná loď snů je definitivní konec. [Post-Chorus] [Drop] Myší tanec začíná! Sto padesát drahých lístků, a na konci tma. (Oh my!) [Instrumental Break] [Verse 2] Mezitím se KLM v Amsterdamu strašně klepe, letuška má hrozný strach, že její srdce špatně tepe. Světová zdravotnická však hlásí s klidem do éteru, test je zcela negativní, vykašlete se na pověru. Kdo se s kým kde vůbec setkal, nikdo z nich teď vážně neví, osm týdnů inkubace, těžko se to dneska zjeví. Španělsko se sice snaží, dává lodím jasné plány, jenže tahle plující past boří všechny pevné brány. [Chorus] Zlaté písky Kanárů ztrácí veškerou svou logiku, (Yeah!) když ti výletníci vezou čistou hrůzu k rovníku! Žádné léky, žádná spása, zavírá se velká klec, a ta honosná loď snů je definitivní konec. [Verse 3] Místo tance u bazénu počítáš jen svoje dny, z kajuty se stala kobka, ze které máš špatné sny. Od Argentiny to táhnou přes Atlantik plný snahy, teď tu stojí u Kanárů, nechtějí dál tahat plahy. Zatímco se v temných stínech ukrývá ta krutá past, nikdo na palubě neví, koho si smí ruka krást. Vyrazili za oceán v honbě za tím drahým klidem, teď tu sedí uvězněni s tímhle malým myším lidem. [Chorus] Zlaté písky Kanárů ztrácí veškerou svou logiku, (Yeah!) když ti výletníci vezou čistou hrůzu k rovníku! Žádné léky, žádná spása, zavírá se velká klec, a ta honosná loď snů je definitivní konec. [Outro] [Instrumental] [End]

Další songy

PředchozíDalší