Absurdní fraška, kde Městský soud padl do exekuce

[Instrumental Intro] [Intro] Tohle není žádný vtip a není to zlý sen. Městský soud v Praze zažívá hodně těžký den. [Verse 1] Pan advokát Jan Bouček dřel na složitém případu, od státu byl přidělen a čekal na úhradu. Tři sta čtyřicet dva tisíc byla pro něj jistota, jenže Městský soud v Praze, to je jiná ochota. Píše marně v srpnu i v září, prosí o své peníze, úředníci jenom mlčí a to je vážná krize. [Pre-Chorus] Pohár trpělivosti teď konečně narazil na dno. Poslat soud do exekuce šlo vlastně docela snadno. [Chorus] Je to obrovský skandál a justiční zrada, když exekutor přijde vyklízet soudní sál. Úřední moc tu jaksi na kolena padá, takovou absurdní frašku by nevymyslel ani král. [Post-Chorus] (Městský soud v Praze neplatí!) (Tohle se vážně nevyplatí!) [Verse 2] Mluvčí Kateřina Eliášová těžko hledá slova, tohle je prý jenom běžná chyba úřadová. Říká, že to ojedinělý exces přece byl, nikdo tam prý advokáta schválně nepotopil. Exekutor Lukáš Jícha ale počítá náklady na řízení, za třicet čtyři tisíc přidal hodně drahé zpoždění. [Pre-Chorus] Soud teď rychle peníze posílá hned na místo. Z takové ostudy nevyjde už nikdy čisto. [Chorus] Je to obrovský skandál a justiční zrada, když exekutor přijde vyklízet soudní sál. Úřední moc tu jaksi na kolena padá, takovou absurdní frašku by nevymyslel ani král. [Bridge] Oni nás denně učí, jak máme všichni ctít litery. Ale když mají sami platit, házejí dopisy pod papíry. Kdo ale zaplatí tu škodu, kterou úřad natropil? Ten stejný daňový poplatník, který celý tenhle systém zaplatil! [Chorus] Je to obrovský skandál a justiční zrada, když exekutor přijde vyklízet soudní sál. Úřední moc tu jaksi na kolena padá, takovou absurdní frašku by nevymyslel ani král. [Outro] Takže až vám přijde z paláce obsílka se státním znakem, vzpomeňte si, jak exekutor projel soudem jako vlakem. Pan advokát je dostal tam, kam je už dlouho chtěl nacpat, protože za každou poctivou práci se zkrátka musí platit! [Outro (Instrumental)]