Oranžová střecha pro padající chrám

[Instrumental Intro] [Verse 1] Podolovaná je stará půda přímo pod nohama, kdysi plné těžní stroje spolkla dávno černá tlama. František Wilhelm Larisch by teď zíral na ten sráz, těžba uhlí rozlámala tenhle kraj a láme vaz. Svatý Petr z Alkantary přesto drží celou střechu, stojí šikmo blízko cesty, nedopřává si tu vzdechu. Od devadesátých let ho zdobil levný eternit, který každá letní bouřka dokázala snadno smýt. [Pre-Chorus] Václav Kotásek z odboru zvedá oči od tabule, dotace se rychle blíží, nehraje se na minule. [Chorus] Starý šedý krov už mizí, bobrovka se vrací k nám, sedm milionů korun spolkne tenhle šikmý chrám. Oranžová střecha září, z nebe barva letí dolů, (Yeah!) Evropská unie platí, budeme se modlit spolu. [Verse 2] Ondřej Elbel z biskupství tu vysvětluje plány lidu, železobetonový pruh zajistil chrám plný klidu. Těžní jámy utichly a propadla se do nich díra, z prachu vstala turistika, do kostela kráčí víra. Spisovatelka Karin Lednická ho v knize píše, tak teď celé autobusy proudí z okolí i z říše. Z vybraného vstupného se farnost také složí s díkem, oranžová rýsuje se nad tím starým památníkem. [Chorus] Starý šedý krov už mizí, bobrovka se vrací k nám, sedm milionů korun spolkne tenhle šikmý chrám. Oranžová střecha září, z nebe barva letí dolů, (Pojď!) Evropská unie platí, budeme se modlit spolu. [Drop] [Verse 3] Tomáš Hejda z lešení teď kontroluje vnější zdivo, hrobky žádají si ruku, ať se nesesunou křivo. Vysoká věž chybí léta, musela jít k zemi v tichu, křivý kostel ale přežil, stále ještě má chuť k smíchu. Spravedlivá transformace otevírá velkou spíži, zatímco se nová střecha nad město pomalu blíží. Do poloviny příštího roku dílo pevně stojí, karvinská zem oranžovou se svou historií spojí. [Chorus] Starý šedý krov už mizí, bobrovka se vrací k nám, sedm milionů korun spolkne tenhle šikmý chrám. Oranžová střecha září, z nebe barva letí dolů, Evropská unie platí, budeme se modlit spolu. [Outro (Instrumental)]