Generálka na nicotu

[Intro] Tik tak, hodiny řvou do ticha noci, mezi Vánocemi a Silvestrem jsi v jejich moci. Myslíš, že máš čas? Že tohle je jenom test? Rok dva tisíce dvacet šest ti chystá pěst. [Verse 1] Chris Williamson sedí, v očích má chladný klid, říká ti pravdu, co nechceš do uší vzít. Hypotéza odloženého života je tvůj klam, myslíš, že teď je to intro, že teprve přijde ten hlavni plán. Že tohle je předehra, nanečisto, jenom zkouška, ale opona se zvedla, kámo, tohle je ta louka. Čekáš na moment, kdy si řekneš "už jsem dost", ale ten cíl je fata morgána, jenom pro zlost. [Pre-Chorus] Běžíš na páse, co nikam nevede, čekáš na štěstí, až tě život dovede k bodu nula, co neexistuje. [Chorus] Kdyby tvůj život byl film na stříbrném plátně, a v sále seděl dav, co sleduje tě zmateně, co by řvali na obrazovku, co by křičeli? "Opusť tu holku! Sekni s tou prací v neděli!" Vidí to jasně, zatímco ty v mlze tápeš, že lezeš na žebřík, co je opřený o špatnou zeď, jestli to chápeš. (O špatnou zeď!) [Post-Chorus] Metriky. Viditelné lži. Skryté pravdy. Metriky. Co ti zbyde, až zhasnou světla? [Verse 2] Chceš zhubnout deset kilo a rozjet byznys hned, přestěhovat se do Prahy a spasit celý svět. Jenže Chris to říká jasně, matematika nepustí, abys mohl něco zvednout, musíš něco pustit. Nemůžeš mít plné ruce a chtít nabírat víc, přidej na seznam věcí, co škrtneš, nebo nebudeš mít nic. Honíš se za čísly, za autem, za titulem, ale skryté metriky jako spánek jsou teď na nule. [Pre-Chorus] Běžíš na páse, co nikam nevede, čekáš na štěstí, až tě život dovede k bodu nula, co neexistuje. [Chorus] Kdyby tvůj život byl film na stříbrném plátně, a v sále seděl dav, co sleduje tě zmateně, co by řvali na obrazovku, co by křičeli? "Opusť tu holku! Sekni s tou prací v neděli!" Vidí to jasně, zatímco ty v mlze tápeš, že lezeš na žebřík, co je opřený o špatnou zeď, jestli to chápeš. (O špatnou zeď!) [Verse 3] Teď přichází ta fáze, které se každý bojí, osamělá kapitola, co v cestě ti stojí. Staří kámoši ti nerozumí, nové ještě nemáš, sedíš sám v prázdnu a jenom tiše sténáš. Je to daň za růst, musíš projít tím tichem, než rok dva tisíce dvacet šest udeří svým smíchem. Jestli to neopravíš teď, tak už je vlastně konec, na hřbitově snů ti právě zvoní zvonec. [Bridge] Žádné "až potom". Žádné "až budu mít víc". Tohle není generálka. Tohle je premiéra i derniéra. Teď! [Chorus] Kdyby tvůj život byl film na stříbrném plátně, (Už to vidíš?) a v sále seděl dav, co sleduje tě zmateně, co by řvali na obrazovku, co by křičeli? (Řvou na tebe!) "Opusť tu holku! Sekni s tou prací v neděli!" Vidí to jasně, zatímco ty v mlze tápeš, že lezeš na žebřík, co je opřený o špatnou zeď, jestli to chápeš. [Outro] Za tři generace nikdo nebude vědět tvé jméno. Tak se přestaň brát tak vážně. Je to jenom hra. Game over.