Hrdina s tyčí zaplatí padesát pět tisíc

[Intro] [Instrumental Intro] (Jedeme!) Linka číslo sedm brázdí město, a pan řidič si hlídá svoje místo. [Verse 1] Pan Daniel Bejvl řídí svoji dráhu, když malý chlapec stoupne na sedadlo, šofér hned ztratí ledovou rozvahu, jako by z nebe temné kouzlo spadlo. Vyrazil dozadu, aby zjednal klid, řval, že tu rodina nemá právo být. [Pre-Chorus] K tyči na výhybky ránu pěstí přidal, soudce řekl, že ohavná slova střídal. [Chorus] Dvě stě hodin práce za zbytečný boj, dopravní podnik navždy vypnul jeho stroj. Padesát pět tisíc musí platit hned, takhle se pro něj zmenšil celý svět. [Verse 2] Soudce Tomáš Kubovec to popsal jasně, výtržnictví neomluví žádný prudký vztek, bývalý šofér teď poslouchá ty básně, hledá na své nervy zaručený lék. Kariéra končí u pražských tramvají, na Městském soudu už se netají. [Pre-Chorus] K tyči na výhybky ránu pěstí přidal, (Hej!) soudce řekl, že ohavná slova střídal. [Chorus] Dvě stě hodin práce za zbytečný boj, dopravní podnik navždy vypnul jeho stroj. Padesát pět tisíc musí platit hned, takhle se pro něj zmenšil celý svět. [Bridge] Hanobení národa to sice ještě nebylo, ale staršího pána to do krku trefilo. Sociální výcvik chování ho srovná, tahle drsná lekce byla prostě hodná. [Chorus] Dvě stě hodin práce za zbytečný boj, dopravní podnik navždy vypnul jeho stroj. Padesát pět tisíc musí platit hned, takhle se pro něj zmenšil celý svět. [Outro] [Instrumental Break] Padesát pět tisíc z vlastní kapsy. (Zaplať!) Konečná stanice. Vystupovat! [End]