Dřevěné impérium padá na ústa a nikdo se už nesměje

[Instrumental Intro] [Verse 1] Vzduchem létají teď všechny volné piliny, na účtech se sčítají dost tvrdé modřiny. Nábytkářský průmysl si vlezl do pasti, každý menší dodavatel vidí jenom strasti. Známé skříně značky Ikea mizí v dálavách, po zrušených směnách kráčí tiše chladný strach. Výrobce pro značku Petrof hlásí prázdný kout, celý tenhle slavný obor začal ke dnu plout. [Chorus] Řežou se tu stromy, ale mince už tam nerostou, celá tahle krize voní realitou dost sprostou. Pro Škodovku žádné cizí díly nelze rychle brát, velká česká sláva zjevně půjde velmi brzy spát. [Instrumental Break] [Verse 2] Dřív to tady jelo jako promazaný stroj, každá nová linka slibovala zlatý zdroj. Ten, kdo stavěl komponenty, sčítá hrubý dluh, v peněženkách mistrů leží pouze tenký vzduch. Majitelé brečí, že se odbyt hroutí dál, jako by tu s námi osud hodně hloupou hru teď hrál. Na pásu pro auta chybí materiál dodávat, začínají staré dluhy trochu více vyčnívat. [Chorus] Řežou se tu stromy, ale mince už tam nerostou, celá tahle krize voní realitou dost sprostou. Pro Škodovku žádné cizí díly nelze rychle brát, velká česká sláva zjevně půjde velmi brzy spát. [Verse 3] Lidé chtějí byty, jejich kapsy zejí prázdnotou, fabriky tu zavírají dveře s naprostou jistotou. Subdodavatel aut teď tupě hledí do zdi ven, byl to dříve celkem velký a dost lukrativní sen. Zlaté české ruce náhle ztrácejí svou krásu, odboráři čekají tu na zázračnou spásu. Firmy, co dřív jely, padly zničehonic na kolena, tohle vážně není výhra, je to celkem drahá změna. [Chorus] Řežou se tu stromy, ale mince už tam nerostou, celá tahle krize voní realitou dost sprostou. Pro Škodovku žádné cizí díly nelze rychle brát, velká česká sláva zjevně půjde velmi brzy spát. [Outro (Instrumental)]