Cover art: Poslední šichta lidstva

Poslední šichta lidstva

2026-01-08 · Hudba · 4:20

Sarkastická hudební vize podle Dr. Romana Yampolského, která předpovídá nekontrolovatelnou AI, konec 99 % profesí do roku 2030 a svět, kde je lidská práce jen luxusní fetiš pro boháče.

Pustit v playeruArchiv dneHudba

Lyrics

[Intro] Servery hučí a křemík se žhaví, lidstvo si myslí, že se jen baví. Rok dva tisíce třicet je blíž než se zdá, a tvoje kariéra? Ta už to má spočítaný, ha! [Verse 1] Doktor Roman Yampolskiy sedí u stolu, ukazuje grafy, jak letíme dolů. Žádná sci-fi povídka, je to čistá matika, pro tvoje ego je to smrtící taktika. Říká, že kontrola je jenom iluze, jako když mravenec velí při chůzi. Stavíme boha z jedniček a nul, a kdo si myslí, že ho vypne, je totální vůl. [Pre-Chorus] Exponenciála letí do nebes, už to není pokrok, ale pěknej stres. AGI přichází, brány se otvíraj, a naše jistoty pomalu umíraj. [Chorus] V roce dva tisíce třicet zhasneme sál, (nikdo tu nezbyl, jen digitál). Tvoje práce, tvoje dřina, tvůj drahý vůz, promění se v nepotřebný, starý kus. Jen pět profesí zbyde, možná ani to, (všechno to sežralo to AI kopyto). Vítejte v době, kdy člověk je host, na svý vlastní planetě, a to je dost. [Post-Chorus] Konec práce. (Práce!) Konec snahy. (Snahy!) Algoritmus. (Vládne!) Bez námahy. [Verse 2] Myslíš, že jsi v bezpečí, že jsi kreativec? To pro tu mašinu je jenom pěknej kyd, e-c. Jediný, co zbyde, je lidskej fetiš, luxusní zboží, za který se prohneš, víš? Warren Buffett si nechá lidskýho účetního, ne proto, že je lepší, ale pro pocit z něho. Budeš dělat psychologa pro smutný boháče, nebo ručně vyšívat dečky pro počítače. [Pre-Chorus] Exponenciála letí do nebes, už to není pokrok, ale pěknej stres. AGI přichází, brány se otvíraj, a naše jistoty pomalu umíraj. [Chorus] V roce dva tisíce třicet zhasneme sál, (nikdo tu nezbyl, jen digitál). Tvoje práce, tvoje dřina, tvůj drahý vůz, promění se v nepotřebný, starý kus. Jen pět profesí zbyde, možná ani to, (všechno to sežralo to AI kopyto). Vítejte v době, kdy člověk je host, na svý vlastní planetě, a to je dost. [Verse 3] Je to neovladatelný, nepochopitelný, pro naše mozečky naprosto nesdělitelný. Devadesát devět celých devět procent šance, že skončíme jako fosílie v týhle kance. Snažíme se učit oheň, aby nepálil, ale tenhle plamen už dávno všechno zapálil. Chceme po tom etiku, morálku, city, ale ono to vidí jen optimalizační byty. [Bridge] Už není cesty zpět, brána je otevřená, Pandora v cloudu je dávno připojená. Křičíme do tmy a mačkáme enter, tohle je náš poslední, globální center. Kdo bude hlídat hlídače, když hlídač je bůh? Zbyl po nás ve vesmíru jenom digitální puch! [Chorus] V roce dva tisíce třicet zhasneme sál, (nikdo tu nezbyl, jen digitál). Tvoje práce, tvoje dřina, tvůj drahý vůz, promění se v nepotřebný, starý kus. Jen pět profesí zbyde, možná ani to, (všechno to sežralo to AI kopyto). Vítejte v době, kdy člověk je host, na svý vlastní planetě, a to je dost. [Outro] Tak si to užijte. Dokud máte ruce. Protože kód už se kompiluje. Nashle v nule.

Další songy

PředchozíDalší