Mořská bioložka a poslední vzkaz pro Kreml

[Instrumental Intro] [Soft] [Verse 1] Nina Litvinovová zkoumala dno oceánů, teď vidí hlubinu a zkázu politických plánů. Na stole leží papír a vedle propiska, srdce bije tiše, velká beznaděj se blýská. [Verse 2] Osmdesát let a na obzoru jenom mříže, pomáhat vězňům se stává čím dál těžší tíže. Vladimir Putin dávno ukradl klid a mír, zbývá už jen odejít a opustit tenhle vesmír. [Chorus] Zavřete knihy, Nina navždy ztratila svůj dech, stopy se ztrácí ve válečných ozvěnách a snech. Zavřete oči, tenhle stát polyká vlastní lid, není cesty ven, navždy zmizel mír a chybí klid. [Instrumental Break] [Verse 3] Maria Slonimová vzkaz do světa odesílá, čte nahlas věty, ve kterých se zlomila ta síla. Bezmoc ji rdousila a tanky zase drtí krev, Ukrajina krvácí, v Moskvě vládne krutý hněv. [Chorus] Zavřete knihy, Nina navždy ztratila svůj dech, stopy se ztrácí ve válečných ozvěnách a snech. Zavřete oči, tenhle stát polyká vlastní lid, není cesty ven, navždy zmizel mír a chybí klid. [Drop] [Verse 4] Z prázdného bytu zní, že už to vůbec nešlo dál, poslední čistý protest zavinil sám ruský král. Ticho se nad Moskvou právě snáší jako temný stín, zbyl tu osiřelý dopis od statečné z hlubin. [Chorus] Zavřete knihy, Nina navždy ztratila svůj dech, stopy se ztrácí ve válečných ozvěnách a snech. Zavřete oči, tenhle stát polyká vlastní lid, není cesty ven, navždy zmizel mír a chybí klid. [Outro (Instrumental)] [End]