Zloděj chtěl světici v řece, policie rozbila beton

[Instrumental Intro] [Verse 1] Svatá Zdislava tam v klidu ležela pár let, až si jeden občan řekl, že zachrání svět. Nelíbil se jemu zvyk, že lidé koukat chodí, rozhodl se ukázat, co s relikvií stvoří. Pro prachy to nedělal, byl zkrátka puritán, chtěl ji hodit pod hladinu a měl přesný plán. Namíchal si hustý beton u sebe na dvorku, svatou lebku pohřbil v šedi, bez žádného vzorku. [Instrumental Break] [Verse 2] Kriminálka měla štěstí, padoucha hned stiskla, klepla mu pak želízka a zhluboka si pískla. V ruce měli kus betonu, pevný jako kámen, myslel si, že pod tou vrstvou zhasne její plamen. Experti si vzali dláta, velkou lupu k tomu, zachránili dávné kosti do božího domu. Nedělní zpráva na iksku velký úspěch hlásá, lebka celou akci přežila, je to fakt spása. [Build] [Bridge] Proti gustu žádný dišputát, když chceš lebce dopřát vodní hrob. Zloděj myslel, že to má tak rád, chtěl se zbavit všech těch divných stop. Teď mu hrozí celkem osm let, celou kauzu bude řešit soud. Na záchranu upínal se svět, řeka si dál nese tichý proud. [Drop] [Verse 3] Zdislava tak neskončila na dně kalné řeky, odborníci připravují památkové léky. Restaurátoři teď všechno jedou na jistotu, museli hned oklepat tu strašnou šedou hmotu. Chtěl ji nechat pod hladinou rozbouřené vody, půjde ale k soudu řešit všechny tyhle škody. Relikvie zažívá zas chvíle plné klidu, bez betonu dýchá zase k potěšení lidu. [Outro (Instrumental)] (Vracíme se domů...)