Rakouská pastvina jako scéna pro nečekaný masakr

[Instrumental Intro] [Verse 1] Září teď slunce nad tyrolskou pastvinou, dva starší lidé kráčí cestou jedinou. Zelené kopce slibují zprvu lehký krok, do přírody si vyšli na svůj volný rok. Neví, že údolí jim chystá těžkou daň, že se tu skrývá bezcitná a zvířecí zlá saň. Klidně a tiše rakouský se vlní prach, přesto je potká naprosto jen čistý strach. [Chorus] Hovězí teror na těch loukách začíná, běsnící stádo lidskou cestu protíná! Absurdní konec, co se vážně nevidí, když pastvina tak ostře trestá nevinné lidi! [Breakdown] [Verse 2] Z poklidné pastvy zrodilo se bojiště, krvavé plátno pro to dobytčí drsné hřiště. Pětašedesátiletý muž se drží zpět, těžce raněn cítí, jak se mu teď hroutí svět. Sedmašedesátiletá žena dýchá naposled, stádo ji srazilo jak nelítostný krutý led. Marná je snaha i to hlasité teď lkání, skončilo navždy oblíbené horské putování. [Chorus] Hovězí teror na těch loukách začíná, běsnící stádo lidskou cestu protíná! Absurdní konec, co se vážně nevidí, když pastvina tak ostře trestá nevinné lidi! [Verse 3] Na místo přijíždějí strážci zákona, řeší se krutá nepochopná pohroma. Tyrolská tráva ponese navždy svůj stín, do úředních listů napíšou ten zvířecí čin. Policie tu ohledává mrtvý travnatý kout, snaží se tuhle ohromnou hrůzu nějak rozlousknout. Jak snadné bylo pro to stádo hovězích krav, zničit jeden život a napořád změnit stav. [Chorus] Hovězí teror na těch loukách začíná, běsnící stádo lidskou cestu protíná! Absurdní konec, co se vážně nevidí, když pastvina tak ostře trestá nevinné lidi! [Outro (Instrumental)]