Papíry v pořádku, ale mrtvé děti nevzkřísíš

[Instrumental Intro] [Intro] Dva šanony plné razítek a velká sbírka podpisů, a další oběť se tiše zapíše do smutečních rozpisů. [Verse 1] Tříletá Viktorka spala, když zkorumpovaný soud zvedl kladivo, pěstouni brečeli v koutě, právo se cynicky bavilo. Dali ji otci, co bral tvrdé drogy a ztratil už svoji tvář, z biologické rodiny se obratem stal temný žalář. Těch dětí u nás zemřelo už přesně mrazivých šedesát, a státní úředník se nad stolem může pořád klidně smát. Petra Wünschová říká zřetelně, že je to strašný omyl a blud, policie a soudy však neukázaly ani sebemenší stud. [Pre-Chorus] Sto milionů korun na další plány už v tichosti padlo, a pak to celé naprosto bez lítosti na tom stole zvadlo. [Chorus] Anička, Bertík, Viktorka, křížky na velmi studené zemi, my o ochraně mluvíme, a přitom jsme tak krutě němí! Kde je ten forenzní pediatr, co by tu strašnou ránu změřil? Aby unavený úředník ve svém křesle konečně všemu uvěřil. [Post-Chorus] [Drop] Krev je na vašich rukou a papíry plavou v kalné vodě! Malý život dnes skončil jen kvůli naprosté úřední shodě. [Verse 2] Taťána Malá zjistila, že naše společnost to násilí snadno snese, v prázdných ministerských halách se ten fakt úplně bezpečně nese. Veškeré reformy padly pod stůl a utopily se v hluboké řece, celý ten cirkus zaplatili řádní daňoví poplatníci přece. Trestní spisy se s opatrovnickým soudem absolutně vůbec neprotínají, informace si instituce naprosto zbytečně pořád někde skrývají. Centrum Locika čtvrt století o tenhle funkční model neustále usiluje, ale pohodlná politická moc všechny ty prosby s klidem zkrátka ignoruje. [Chorus] Anička, Bertík, Viktorka, křížky na velmi studené zemi, my o ochraně mluvíme, a přitom jsme tak krutě němí! Kde je ten forenzní pediatr, co by tu strašnou ránu změřil? Aby unavený úředník ve svém křesle konečně všemu uvěřil. [Bridge] [Breakdown] Odbornice ostře křičí, že nám ujel i poslední vlak, že se temnota a bolest šíří prostě jako hustý černý mrak. Neschopnost úřadů se v Česku bere jako tradiční velká bolest, přitom v Estonsku a Slovinsku ty změny dokázali velmi rychle snést. [Chorus] Anička, Bertík, Viktorka, křížky na velmi studené zemi, my o ochraně mluvíme, a přitom jsme tak krutě němí! Kde je ten forenzní pediatr, co by tu strašnou ránu změřil? Aby unavený úředník ve svém křesle konečně všemu uvěřil. [Outro] [Outro (Instrumental)] Tak dál s klidem pište ty dlouhé posudky a zavírejte prázdné spisy, zmizelý dětský dech se cárem papíru už na svět vůbec nevzkřísí. [End]