Zpráva na pláži a rošáda pro ministra

[Instrumental Build-up] [Intro] Na sluníčku Pavel leží, sladký nápoj popíjí, v Praze Tünde Bartha zatím jeho éru rozbíjí. [Verse 1] Úřad vlády mění plány, stěhuje se agenda, Pavel Bém si volno chválí jako stará legenda. Jako národní náš vůdce přes ty látky mámivé, věřil, že má místo jisté, lukrativní, hřejivé. Jenže mobil tiše pípne, textovka hned přiletí, Tünde Bartha jasně píše, zruší vládní sepětí. Pavel zírá do displeje, nemá k tomu ani slov, z dovolené zbyly trosky, přišel rychlý vyhazov. [Chorus] Z Úřadu vlády spadnou dolů pod Adama Vojtěcha, ten si ve svém ministerstvu celou složku ponechá. Duševní zdraví a drogy dal do jedné krabice, odborníci jenom brečí a zírají do ulice. [Instrumental Break] [Verse 2] Jindřich Vobořil se zlobí, novináře varuje, že ten přesun rázem zničí všechno to, co funguje. Jako úředník s razítkem nedosáhneš zkrátka dál, nebudeš mít žádnou sílu, i kdybys tam léta stál. Dita Protopopová má místo hezky slíbené, dvě agendy teďka budou do jediné spojené. Zatímco se Pavel Bém furt maže krémem na pláži, ministerstvo zdravotnictví staré plány podráží. [Drop] [Chorus] Z Úřadu vlády spadnou dolů pod Adama Vojtěcha, ten si ve svém ministerstvu celou složku ponechá. Duševní zdraví a drogy dal do jedné krabice, odborníci jenom brečí a zírají do ulice. [Verse 3] Od prvního července se rozeběhne nová věc, Pavel zůstal u moře a zaklapla se za ním klec. Dita Protopopová nám sděluje, že to je trend, v Británii pro to mají vyhlášený management. Rada vlády v šoku kouká, nikdo o tom netušil, tenhle nápad celou praxi dočista teď narušil. Sbohem, nadresortní sílo, vítej, smutná realito, každému z těch odborníků je to dneska strašně líto. [Chorus] Z Úřadu vlády spadnou dolů pod Adama Vojtěcha, ten si ve svém ministerstvu celou složku ponechá. Duševní zdraví a drogy dal do jedné krabice, odborníci jenom brečí a zírají do ulice.