Ironický příběh o tom, jak se sebevědomý čáp při stavbě vysněného hnízda nečekaně propadl do útrob starého továrního komína a jak ho hasiči obyčejnou dekou tahali ven.
[Instrumental Intro]
[Verse 1]
V neděli pták hledal místo pro svůj nový dům,
chtěl ukázat majestátní peří všem svým sousedům.
Zamířil na komín, chtěl si stvořit hnízdo tam,
najednou ztratil balanc a v pasti stál úplně sám.
Ve Velkém Poříčí na samém dně staré továrny,
kde pyšný král oblohy vedl s tmou jen boj marný.
Seděl si potmě a v krku polykal oblak sazí,
na drsných cihlách dole, kde ho čirá hrůza mrazí.
[Chorus]
Hasiči z Poříčí hrdě vyrazí do boje,
krásný čáp na dně teď do nebe už nedohlédne.
Vytáhnou ho ven z toho strašlivého nepokoje,
a bílý král oblohy se zase z prachu zvedne.
[Verse 2]
Záchranný sbor dobře ví, že tohle není žádný med,
na jasnou misi do temnot se musí vyrazit hned.
Královéhradecký kraj tu vyslal opravdové hrdiny,
neváhali ani chvíli, ani ty nejmenší zlomky vteřiny.
Na samém dně té díry tiše stál ten bílý smutný stín,
hladil ošklivé cihly a mocně proklínal hluboký komín.
Lidé u komína s úzkostí a zvláštní bázní stáli,
(Zachrání ho!)
jestli pták ještě někdy poletí volně v čisté dáli.
[Chorus]
Hasiči z Poříčí hrdě vyrazí do boje,
krásný čáp na dně teď do nebe už nedohlédne.
Vytáhnou ho ven z toho strašlivého nepokoje,
a bílý král oblohy se zase z prachu zvedne.
[Breakdown]
[Verse 3]
S obyčejnou malou dekou na vrcholku šli hned na věc,
vyhnuli se nehodě, co pro ptáka znamenala konec.
Nebyl zraněný a na křídle mu nechyběl ani kaz,
odborníci potvrdili, že je zdravý pěkně hned naráz.
Vypustili čápa z rukou zpátky v jeho plné síle,
sedmnáctého května slavili to dokončení cíle.
(Zpátky venku!)
Tovární hlídač hledí na ten komín úplně už ztichlý,
a náš pan čáp se nad krajem prohání zase děsně rychlý.
[Chorus]
Hasiči z Poříčí hrdě vyrazí do boje,
krásný čáp na dně teď do nebe už nedohlédne.
Vytáhnou ho ven z toho strašlivého nepokoje,
a bílý král oblohy se zase z prachu zvedne.
[Outro (Instrumental)]