Mstivá žaloba mocných, která narazila na zeď soudu

[Intro] [Spoken Word] (No to mě podrž!) Úřední šiml v Americe opět zažral, až z toho jednomu upadl kufr. Poslechněte si příběh o tom, jak velký stát prohrál boj s vlastním omylem. [Verse 1] Žil v Marylandu klidně Kilmar Ábrego García, měl ženu, dítě, domov a strach z gangů ve své vlasti. Jenže imigrační úřad, to je divná instituce, místo klidu vyrobili chlapíkovi těžké strasti. Soudce sice jasně řekl, že ho domů poslat nesmí, že tam na něj čeká kulka nebo ostrá kudla v zádech. Jenže byrokrat se spletl, razítko dal do zlé složky, a už Kilmar letěl na jih, ztratil víru, ztratil nádech. [Chorus] (Je to tak!) Byla to msta a velká zvůle moci, žaloba mstivá, co měla zničit jednoho muže. Soudce však řekl rázné „dost“ o půlnoci, státnímu šikanu už nikdo nepomůže. [Post-Chorus] (No ne!) Smetli to ze stolu, (Přesně tak!) paragraf narazil na lidskou svobodu! [Verse 2] Když se Kilmar domů vrátil, nenechal to jenom ležet, napadl tu deportaci, že to byl jen velký omyl. Bílý dům se strašně naštval, nechtěl uznat vlastní chybu, prezidentův aparát se v hněvu do žaloby zlomil. Chtěli ho poslat do Afriky, prstem ukázali na mapu, trestat oběť za to, že se vůbec začala bránit. Federální soudce ale prohlásil tu snahu vlády za selektivní pomstu, kterou nelze nijak chránit. [Chorus] (Je to tak!) Byla to msta a velká zvůle moci, žaloba mstivá, co měla zničit jednoho muže. Soudce však řekl rázné „dost“ o půlnoci, státnímu šikanu už nikdo nepomůže. [Instrumental Solo] [Chorus] (Je to tak!) Byla to msta a velká zvůle moci, žaloba mstivá, co měla zničit jednoho muže. Soudce však řekl rázné „dost“ o půlnoci, státnímu šikanu už nikdo nepomůže. [Outro] [Outro (Instrumental)] Tak Kilmar vyhrál, úřad splakal nad výdělkem, chyby se platí, i když vládneš celému světu. (Spravedlnost žije!) Konec jedné absurdní žaloby. [End]