Disident slaví s Němci za papírovou hradbou

[Instrumental Intro] [Intro] Brno zažívá dnes velký den, usmiřuje se tu starý sen. Bývalý disident cenu přebírá, starý svět se venku vzteky zavírá. [Verse 1] Milan Uhde slaví devadesát let, za smíření Čechů obdivuje svět. Cenu Karla Čtvrtého s úsměvem teď vzal, aby lidem dobré vůle radost udělal. Rodina mu kdysi pod nacisty padla, přesto v jeho srdci zášť a zloba zvadla. Bernd Posselt mu cenu slavně předává, na pódiu radost jasně vyhrává. [Build] [Chorus] Jsem moc rád, že tu spolu můžeme dnes být, (Yeah!) naučit se znovu odpouštět a žít. Německy nám Uhde jasné slovo dává, z nepřítele se teď dobrý přítel stává. [Verse 2] Venku před branami zuří strašný spor, krabice tam staví naštvaný ten sbor. Miloš Zeman křičí, kdo je tady čistý, komunisté venku straší s nacisty. Kateřina Konečná si vzteky zakleje, Okamurův zástupce jen strachy omdleje. Radim Fiala a Vondra strašně ječí, kdo je větší fašista a kdo koho vyléčí. [Drop] [Chorus] Jsem moc rád, že tu spolu můžeme dnes být, (Yeah!) naučit se znovu odpouštět a žít. Německy nám Uhde jasné slovo dává, z nepřítele se teď dobrý přítel stává. [Breakdown] [Bridge] Papírové krabice mají tvořit bránu, chystají se na velkou, nevídanou ránu. Zatímco se na pódiu uzavírá smír, v hlavách českých křiklounů lítá divný vír. [Chorus] Jsem moc rád, že tu spolu můžeme dnes být, (Yeah!) naučit se znovu odpouštět a žít. Německy nám Uhde jasné slovo dává, z nepřítele se teď dobrý přítel stává. [Outro] Na brněnském výstavišti tleská celý sál, i když venku papírový tyátr se smál. [Outro (Instrumental)]