Zeman v brutálním vedru křičí na sudetské Němce

[Instrumental Intro] [Verse 1] V Brně propuká dnes historický den, sudetoněmecký sjezd byl zahájen. Jenže u nádraží už se sbírá hněv, vlastenecká hesla, pot a žádná krev. V hrozném letním horku slunce pálí lidi, každý v tomhle sjezdu hroznou zradu vidí. Miloš Zeman hřímá: To je drzost, uctívat ty Němce, to je obludnost! Jindřich Rajchl řeční, dav se raduje, spousta lidí v tomhle horku kolabuje. Sanitka už křísí padlé hrdiny, omdlévají ve vedru za pouhé vteřiny. [Chorus] Bernd Posselt k nám nese lásku, mír a klid, (Lásku!) český vlastenec však nechce ustoupit. (Nikdy!) Na náměstí horkem padá celý dav, (Au!) staré rány léčí hlomoz českých hlav. [Post-Chorus] Je třicet stupňů, pot se lepí na čelo, takhle horké léto Brno nechtělo. [Drop] [Bridge] Z Pohořelic šlapou lidé v pokoře, zatímco se Rajchl vzteká nahoře. V noci někdo kreslil svastiky na pomník, v poledne už omdlel největší bojovník. [Chorus] Bernd Posselt k nám nese lásku, mír a klid, (Lásku!) český vlastenec však nechce ustoupit. (Nikdy!) Na náměstí horkem padá celý dav, (Au!) staré rány léčí hlomoz českých hlav. [Outro (Instrumental)]