Satirická píseň o hře Star Citizen, která od komunity vybrala přes miliardu dolarů, ale i po devíti letech v předběžném přístupu prodává fiktivní vesmírné lodě za pět tisíc dolarů, se kterými nelze ani létat.
[Instrumental Intro]
[Intro]
Chris Roberts se usmívá a sčítá dolary, (vždycky usmívá!)
stahujeme další drahé virtuální radary.
[Verse 1]
V roce dva tisíce dvanáct začal tenhle velký sen,
skromný projekt na internet vyrazil hned první den.
Slibovali simulátor, co nám zkrátka vyrazí dech,
místo toho sledujeme jenom nekonečný spěch.
[Verse 2]
Více než šest a půl milionu věrných hráčů už tu má,
každý platí za naději, že se vesmír překoná.
Cloud Imperium Games se topí v moři peněz, zlata,
zatímco jim v kódu chybí spousta věcí, záplata.
[Pre-Chorus]
Miliarda dolarů už v jejich kase svítí,
všichni věří pohádkám a chytili se do sítí.
Kupují si lodě, co jsou jenom v popisu,
hrají nekonečnou hru bez reálných obrysů.
[Chorus]
Pět tisíc dolarů za novou Anvil Odin dáš, (Yeah!)
virtuální hračku v téhle drahé alfě máš. (Ó ne!)
Vesmírný koráb, co v podstatě vůbec neletí,
devět let v přístupu je naše drahé prokletí.
[Instrumental]
[Verse 3]
Squadron čtyřicet dva má prý vyjít ještě tento rok,
Cloud Imperium slibuje, že udělají velký skok.
Chris Roberts nám vypráví o kráse dálných světů,
zatímco my platíme za prázdný kousek letu.
[Chorus]
Pět tisíc dolarů za novou Anvil Odin dáš, (Yeah!)
virtuální hračku v téhle drahé alfě máš. (Ó ne!)
Vesmírný koráb, co v podstatě vůbec neletí,
devět let v přístupu je naše drahé prokletí.
[Verse 4]
Vzniklo nejdražší dílo v herní historii,
stále je to ale jenom nedodělaný svět.
Lidi utrácejí peníze v téhle mánii,
za virtuální modely, co nepoletí zpět.
[Drop]
[Chorus]
Pět tisíc dolarů za novou Anvil Odin dáš, (Yeah!)
virtuální hračku v téhle drahé alfě máš. (Ó ne!)
Vesmírný koráb, co v podstatě vůbec neletí,
devět let v přístupu je naše drahé prokletí.
[Outro (Instrumental)]