Středověká nemoc v moderní době a ticho úřadů

[Instrumental Intro] [Verse 1] V Ostravě prý ožil dávný středověk, předškoláka nezachránil žádný lék. Padesát sedm let tu nikdo neumřel, teď se záškrt vrátil, jak by osud chtěl. [Verse 2] Máma mnoha dětí marně shání doktora, v sociální pasti čeká potvora. Hexavakcínu ty děti nedostaly včas, tahle stará nemoc bere dětský hlas. [Pre-Chorus] Marná snaha v pražském Motole už končí v tichu, příběh plný bolesti a sociálního hříchu. Záškrt udeřil a nikdo neposlouchal pláč, ze systému vyplaval ten nejsmutnější hráč. [Build] [Chorus] Mluvčí Michalíková hlásí konec naděje, vyšetřuje policie, co se v domě děje. Hrozí přísný trest a úřady teď křičí dost, chyběl dětský doktor, zbyla velká bezmocnost. [Verse 3] Tři další děti v rodině teď chytil těžký mor, v systému se ukázal ten nejčernější vzor. Mnoho dětí v domě, bída, izolace, stres, nepomohl nikdo, teď je kouše viny pes. [Chorus] Mluvčí Michalíková hlásí konec naděje, vyšetřuje policie, co se v domě děje. Hrozí přísný trest a úřady teď křičí dost, chyběl dětský doktor, zbyla velká bezmocnost. [Outro] Záškrt po padesáti sedmi letech udeřil, kdo by takovému strašnému příběhu uvěřil? Ostravská tragédie dál v koutě tiše spí, zatímco ty čisté dětské oči věčně sní. [Outro (Instrumental)]