Temné pařížské peklo za zavřenými dveřmi škol

[Instrumental Intro] [Hook] Město světla svítí, ale pod ním roste stín, pařížská školka skrývá ten nejhorší zločin. [Build Up] [Verse 1] V hlavním městě módy padá na nás krutý mráz, (Je chladno!) Laure Beccuauová otvírá ten strašný vzkaz. Sto obvinění leží tiše na stole, peklo se prý děje přímo ve škole. Rodiče už roky marně křičí do ticha, byrokratická hydra vůbec nespěchá. Malé děti pláčou, když se zavřou dveře tříd, dozorci jim berou právo v bezpečí tu žít. [Chorus] Tříleté děti pláčou, nikdo neslyší ten hlas, (Slyšíte?) školní dozorci jim berou čistý dětský čas. (Už dost!) Osmdesát čtyři školek tone v temnotě, marně hledáme tu kousek citu v životě. [Post-Chorus] Jedna zpráva za druhou teď plní denní tisk, radní rychle počítají svůj politický zisk. (Zisky!) Deset jeslí, dvacet škol teď vyšetřuje stát, kdo se může v Paříži dnes o své děti nebát? [Verse 2] Radnice prý najme kohokoli z ulice, papíry jim podepíše rychlá úřednice. Hodinové smlouvy, žádná přísná kontrola, takhle dneska funguje ta pařížská škola. Tahání za vlasy a hlad jako trest za pláč, ze zvracení u oběda radost má ten rváč. Polední spánek se stal nebezpečnou hrou, vystrašené děti domů s velkým strachem jdou. [Chorus] Tříleté děti pláčou, nikdo neslyší ten hlas, (Slyšíte?) školní dozorci jim berou čistý dětský čas. (Už dost!) Osmdesát čtyři školek tone v temnotě, marně hledáme tu kousek citu v životě. [Drop] [Bridge] (Rap) Tři roky věku a povinná škola, stát tě volá do svého chřtánu, místo bezpečí dostaneš ránu, schytáš to k obědu, k večeru, k ránu. Dozorce z ulice s nulovou praxí, úřad jen sleduje levné ty taxy. Podepíšou smlouvu a hodí tě dravcům, rodiče křičí, no úředník mlčí, roky je varují, píšou ty zprávy, zatímco systém dál bezmocně bručí. Sto různých obvinění plní teď stoly, každé to dítě to hluboce bolí. V deseti jeslích a desítkách školek se hledají viníci tohohle zmaru, všechny ty instituce v Paříži teď čelí obřímu právnímu tlaku a varu. Tahání za vlasy, odpírání jídla, žádná kontrola, padají masky, v poledním spánku se schovává násilí, zničené dětství bez kousku lásky. Francouzská výchova od samého základu selhala v přímém přenosu, papíry z radnice s podpisem úředníků nenesou žádnou stopu přínosu. [Chorus] Tříleté děti pláčou, nikdo neslyší ten hlas, (Slyšíte?) školní dozorci jim berou čistý dětský čas. (Už dost!) Osmdesát čtyři školek tone v temnotě, marně hledáme tu kousek citu v životě. [Outro (Instrumental)]