Pět aut v sobě u Blučiny aneb ranní peklo na dálnici D dva

[Instrumental Build-up] [Intro] Cesta na Brno byla ráno volná jako hrob, pak ale přišla ranní špička a s ní velký skok. [Instrumental Intro] [Verse 1] Dálnice dva u Blučiny ztichla ráno ve středu, každý řidič ztratil nervy, kouká tupě dopředu. Osmá hodina už padla, všichni strašně spěchají, teď se k zemi s pátým vozem čtyři další skládají. Pětice aut do sebe hned jako puzzle zapadla, naděje na rychlou cestu u Blučiny uvadla. Desítky minut tam stály nekonečné kolony, řidiči si nervně mačkali své levné klaksony. Dva lidé jsou zranění a mají šrámy na těle, záchranáři pro ně jedou, netváří se vesele. Dálnice se uzavřela, auta stojí v řadě, všichni v zácpě nadávají na tu smůlu v plné parádě. [Drop] [Chorus] Jen pět vozů stačí k tomu, aby stála dálnice, každý řidič u Blučiny proklíná ty viníky nejvíce. Nervy tečou, čas se krátí, Brno mizí v mlhách kdesi, (Už zase stojíme!) všichni stojí v dlouhé frontě, naštvaní jak diví běsi. [Bridge] Záchranáři pomohli a odtahovka rychle maká, tahle skvělá ranní show už podruhé nikoho neláká. Dvacet minut v zácpě stačí na zničení celého dne, moravská dálnice se prostě chová zcela bezohledně. [Chorus] Jen pět vozů stačí k tomu, aby stála dálnice, každý řidič u Blučiny proklíná ty viníky nejvíce. Nervy tečou, čas se krátí, Brno mizí v mlhách kdesi, (Už zase stojíme!) všichni stojí v dlouhé frontě, naštvaní jak diví běsi. [Outro (Instrumental)]