Lhůta marně utekla a žalobce má čistý stůl

[Instrumental Intro] [Intro] Soudní spis se pomalu prachem pokrývá, spravedlnost česká v koutě tiše usíná. [Chorus] Lhůta marně plynula a Šaroch nechal jít, (nechal jít!) Jana Nagyová teď může zase klidně žít. Dostala jen podmínku a mírný peněžní trest, takhle končí jedna z našich nejslavnějších cest. [Verse 1] Státní zástupce se prostě dál už neodvolá, na Vrchním soudě nikdo novou bitvu nevyvolá. Mluvčí Aleš Cimbala to veřejnosti řekl hned, že pro obžalobu skončil tenhle dlouhý svět. Kateřina Eliášová hlásí soudu zprávu též, že se celá slavná kauza ztratí jako v lese věž. [Chorus] Lhůta marně plynula a Šaroch nechal jít, (nechal jít!) Jana Nagyová teď může zase klidně žít. Dostala jen podmínku a mírný peněžní trest, takhle končí jedna z našich nejslavnějších cest. [Instrumental Break] [Verse 2] Sama europoslankyně přesto zkusí odvolání, nechce platit půl milionu, chystá další lání. Proti verdiktu se brání, bojuje za svoji čest, zatímco pan Šaroch nechal volnou ruku gest. Slavný dotační projekt končí jako tichá fraška dnů, padesát milionů korun mizí v mracích snů. [Chorus] Lhůta marně plynula a Šaroch nechal jít, (nechal jít!) Jana Nagyová teď může zase klidně žít. Dostala jen podmínku a mírný peněžní trest, takhle končí jedna z našich nejslavnějších cest. [Outro (Instrumental)]