Křižáci padli podruhé v přímém přenosu

[Instrumental Intro] [Intro] Libanonská historie mizí pod palbou z nebe. Tohle drama z dvanáctého věku dnes mrazí a zebe. [Verse 1] V jarním slunci na jihu Libanonu, drony krouží v dosti tichém tónu. Stará pevnost Beaufort z dvanáctého věku, mizí v prachu bez velkého vzteku. Súr se třese, starobylé město, bomby kolem padají mu přesto. Ministr kultury Ghassán Salamé rukama nad tou strašnou spouští láme. [Verse 2] Sedmdesát devět památek má glejt, podle staré smlouvy v míru měly spát. Letectvo však posílá jim tvrdý hejt, nikdo nechce starou úmluvu už dbát. Izraelské stroje míří na cíl svůj, prý tam někde tiše sídlí Hizballáh. Libanon jen křičí: "Svaté věci stůj!", z dávných králů zbude jenom šedý prach. [Breakdown] [Bridge] Haagská úmluva je dneska jenom cár, z oblohy se valí destrukce a žár. Beaufort přežil těžkých devět set let, teď ho moderní svět smazal naposled. Libanonská armáda v tom vůbec neválčí, vládní kabinet jen bezmocně tu kráčí. Chtějí odzbrojit to hnutí Hizballáh, místo toho zbyl jen na památkách krach. [Verse 3] Starověký Súr se v základech dnes chvěje, nikdo neví, co se na tom jihu děje. Starobylé chrámy bije těžký déšť, moderní svět ukazuje svoji pěst. Ghassán Salamé jen sčítá černé škody, historie padá do té kalné vody. Co křižáci stavěli po celá staletí, to v jedné vteřině do vzduchu vyletí. [Outro (Instrumental)]