Jak se svatá Zdislava na chvíli stala betonářskou směsí

[Instrumental Intro] [Verse 1] (No tohle svět neviděl!) V Jablonném se děly věci, kněz měl oči dokořán Někdo rozbil drahé sklo a porušil svatý chrám (Křáp, křáp!) Pachatel byl v tmavém rouchu, bílé boty na nohou Zmizela nám svatá hlava pod večerní oblohou Děkan Pavel Maria Mayer u oltáře uslyšel Jenom rány, potom stín, co bleskově z chrámu šel Pozlacenou korunku tam zloděj nechal ležet jen Zdislava je bez hlavy a v Podještědí vládne plen [Verse 2] Pětatřicet let mu bylo, v hlavě plány divoké Nebyl to však kšeftař z trhu, měl ty vize hluboké Nesnesl prý, že je lebka od těla tak vzdálená Modlil se a potom přišla akce bleskem zkalená Policista Petr Rajt se musel chytit za hlavu Když zjistil, že zloděj vezl relikvii do lomu (Cože? Do lomu!) Zalil svatou Zdislavu do hustého betonu Chtěl ji hodit do vody a dopřát věčný klid tomu [Instrumental Break] [Bridge] Pražský arcibiskup Stanislav Přibyl varoval před kletbou hned Naštěstí však restaurátor zachránil ten drahý předmět Beton praskl, lebka žije, i když trochu poškozená Teď už visí nad případem marná touha nezkrocená Poutníci dnes pochodují, v Jablonném je velká sláva Tridsátého května se k nim vrací tahle drahá hlava Policie předá kosti při mši přímo církvi zpět Tohle bizarní dobrodružství nezažil snad ještě svět! [Verse 3] (Poslední šance!) Dneska je ta slavná mše a lidé stojí v zástupu Užijte si pohled na ni, nevěřte však na koupi Naposledy vystavená bude dneska do pěti Potom půjde do hrobky a skončí tohle prokletí Svatokrádež vyřešená, pachatel je na svobodě Jenom lebka po restaurování končí v suchém bodě Zdislava už z betonu je vyproštěná, sláva buď Katedrální detektivka vyléčila lidi z nudy [Outro (Instrumental)] [End]