Sněhové vločky se bojí teplého počasí i robotů

[Instrumental Intro] [Hook] Mladí už nechtějí pro robotu žít, (Yeah!) chtějí mít klid a na pohodu pít! [Verse 1] Generace zet prý kráčí do úzkosti, Petra Průšová to vidí v datech jasně. Místo práce chtějí více své radosti, nechtějí už dřít a tvořit smutné básně. Covid vzal jim kontakt, nechal prázdno v duši, klima hřeje zemi, v dálce duní zbraň. Co jim zítra jejich křehké plány zruší? Roboti a nová klimatická daň. [Chorus] Pracují, aby žili, nechtějí už dřít, k domovině naší mají chladný cit. (To sedí!) Sněhové vločky mají velký strach z tání, úzkost a deprese je před robotou chrání. [Verse 2] Agentura Kantar píše tlusté zprávy, cesta za úspěchem bývá zavátá. Kariéra pro ně není zdrojem slávy, každá jistota je krizí proklatá. Zatímco se starší k zemi věrně měli, mladí chtějí zmizet, kde je lepší stát. V obavách a stresu zapomenout chtěli, místo práce v kanclu učí se jen bát. [Drop] [Chorus] Pracují, aby žili, nechtějí už dřít, k domovině naší mají chladný cit. (To sedí!) Sněhové vločky mají velký strach z tání, úzkost a deprese je před robotou chrání. [Bridge] [Rap] Pod dvacet let mají ti, co nejvíc dneska křičí, ekologický žal je v pokojíčku tiše ničí. Umělá inteligence jim krade klidné spaní, na drahé terapie stojí fronta k neustání. (Už zase!) Flexibilní doba a práce z domu je nutnost, z klasických osmihodinovek cítí jenom krutost. Petra Průšová má v datech všechno černé na bílém, splnit sny dřívějších generací není jejich cílem. Sněhové vločky prý nesnesou ten tvrdý reálný tlak, místo stavby domu si radši koupí lístek na vlak. Svět se mění rychle a roboti už píšou kód, mladá generace hledá v bouři bezpečný brod. [Chorus] Pracují, aby žili, nechtějí už dřít, k domovině naší mají chladný cit. (To sedí!) Sněhové vločky mají velký strach z tání, úzkost a deprese je před robotou chrání. [Outro (Instrumental)]