Satirická píseň o dánském sociálním modelu, kde nezaměstnaní musí odpracovat třicet sedm hodin týdně sběrem klacků, šitím plyšáků či sekáním trávy, což s sebou přináší hromadu absurdity i byrokracie.
[Instrumental Build-up]
[Instrumental Intro]
[Verse 1]
Na dalekém severu teď vládne přísná móda, (ó ano)
tamní systém lidem rázně utahuje opasky.
Bez roboty nepomůže žádná levná shoda,
v dánském městě Faxe musíš sbírat větve, klásky.
Mette Frederiksenová tohle schválila ráda, (tak ráda!)
třicet sedm hodin týdně musíš makat na polích.
Jinak ti hned zamává ta dánská chudá vláda,
zůstane ti jenom prázdný talíř v údolích.
[Chorus]
Sbírej větve, oprav kola,
šij plyšové medvědy!
Úřad práce z dálky volá,
nedá ti nic na obědy!
[Instrumental]
[Verse 2]
Vedoucí té skupiny má velmi těžké dny, (je to tak)
vozí lidi autem stále z místa na místo.
Čtyřicet procent času jedou přes ty žluté lny,
aby splnit rozkaz bylo zcela najisto.
Přestávky na jídlo a na záchod hrozně zdržují,
úředníci v Kodani zas papírují jako diví. (stále píšou)
Tisíce hodin kontroly tam všichni sledují,
krmí lidi prací, i když nejsou zrovna chtiví.
[Chorus]
Sbírej větve, oprav kola,
šij plyšové medvědy!
Úřad práce z dálky volá,
nedá ti nic na obědy!
[Verse 3]
Tisíc lidí v Kodani teď nesmí sedět nečinně,
úředníci musejí ty hory lejster psát.
Celý systém utápí se v líné bažině,
nátlakem prý chtějí lidem práci rychle dát.
Možná je to absurdní, však Dánům se to líbí, (všem se to líbí)
sekají tím trávu, čistí každý volný kout.
Každá drobná omluvenka odhalí ty sliby,
z dánského se modelu teď nikdo nechce zout.
[Chorus]
Sbírej větve, oprav kola,
šij plyšové medvědy!
Úřad práce z dálky volá,
nedá ti nic na obědy!
[Outro (Instrumental)]