Sarkastická, ale i mrazivá skladba o tom, jak Ústavní soud definitivně zamítl stížnost Michala Pokuty, který byl odsouzen na sedmnáct let za usmrcení čtyřletého dítěte v Mostě, na které spadl hněv jeho drogového běsnění.
[Instrumental Intro]
[Intro]
Na mosteckém plácku divadlo se hraje,
kde zbytečná sekunda nad osudem taje.
(Už hraje se!)
[Verse 1]
Na parkovišti v Mostě stál ten divný stín,
Michal Pokuta měl v těle silný pervitin.
Italský otec na něj vytasil hned latě,
všechno se to seběhlo na špinavém blátě.
Pokuta pak vytáhl nůž, hněv mu v hlavě ležel,
chlapce v rukou držel otec, který k němu běžel.
Vrah však čepel zabodl tam, kde ji nechtěl mít,
místo otce nenechal to malé dítě žít.
[Drop]
[Chorus]
Sedmnáct let natvrdo si v cele odpyká,
česká spravedlnost na ty jeho lži už nekliká.
Marně zkoušel tvrdit, že za všechno mohly drogy,
nepomohly stížnosti ani drahé slogy.
[Verse 2]
U soudu se Michal tváří jako chudák, oběť,
u výslechu nechtěl složit upřímnou svou zpověď.
Že prej mířil na tátu a kluk stál jen v cestě,
tahle hnusná obhajoba neprojde mu v městě.
Ústavní soud smetl stížnost jako suché listí,
před spravedlností se už Michal neočistí.
Sedmnáct let odsedí si za mřížemi jistě,
zbylo jenom ticho na tom tragickém teď místě.
(Konec hry!)
[Chorus]
Sedmnáct let natvrdo si v cele odpyká,
česká spravedlnost na ty jeho lži už nekliká.
Marně zkoušel tvrdit, že za všechno mohly drogy,
nepomohly stížnosti ani drahé slogy.
[Bridge]
Chtěl se jenom pomstít, zasáhnout chtěl soka,
zbyly jenom slzy v koutku jeho oka.
Ospravedlnit ten čin nelze žádným slovem,
svobodě dal vrah teď navždy dlouhé sbohem.
[Chorus]
Sedmnáct let natvrdo si v cele odpyká,
česká spravedlnost na ty jeho lži už nekliká.
Marně zkoušel tvrdit, že za všechno mohly drogy,
nepomohly stížnosti ani drahé slogy.
[Outro]
Soudce v Brně rázně zavřel tlustou knihu,
Michalovi nechal celou jeho tíhu.
[Outro (Instrumental)]