Jak vyhrát válku ze svého obýváku za pomoci tatínka

[Intro] [Spoken Word] (Čau lidi!) Poslouchejte příběh o hrdinství z bezpečné pohovky. (Ano!) [Verse 1] Osmnáct let teprve ten mladý chlapec má, v čečenském paláci si na vojáka hrá. Jeho otec Ramzan mocný diktátor je prý, vytváří pro synka svět napůl snový, lživý. Adam Kadyrov se na frontu vůbec nepodíval, zatímco v televizi o odvaze hrdě zpíval. Pavel Kozajev mu předal těžkou medaili, aby všichni poslušně ty lži hned oslavili. [Pre-Chorus] (Prej velkej bojovník!) Šéf Rosgvardije tleská a Čečensko se klaní, nejlepší obrana je drahé vyznamenání. [Chorus] Bojoval statečně ze svého pokojíčku, tatínek pověsil mu medaili na hruďičku. Nikdy tam nebyl, no tak co na tom sejde, v čečenské pohádce se každá pravda ztratí, vejde! [Verse 2] Ministr Dudajev hned na sítě to pověsil, aby celý širý svět ten velký úspěch oslavil. Astra sypala ta fakta, že kluk doma spí, zatímco za chrabrost má metálů už na desítky. V lednu chránil elektrárnu v Záporoží prý, čistě teoreticky, jak se v Kremlu sní. Nemusíš držet samopal a v bahně denně stát, stačí mít správné jméno a mít tátu rád. [Chorus] Bojoval statečně ze svého pokojíčku, tatínek pověsil mu medaili na hruďičku. Nikdy tam nebyl, no tak co na tom sejde, v čečenské pohádce se každá pravda ztratí, vejde! [Instrumental Break] [Bridge] (Pozor, teď přijde ten vtip!) Osmnáct let a na hrudi má tunu těžkých kovů, zítra dostane řád za mír a hned v zápětí znovu. Zatímco vojáci tam venku v dálce krvácejí, tady se rozdávají dárky pro synka k naději. [Chorus] Bojoval statečně ze svého pokojíčku, tatínek pověsil mu medaili na hruďičku. Nikdy tam nebyl, no tak co na tom sejde, v čečenské pohádce se každá pravda ztratí, vejde! [Outro] [Outro (Instrumental)] Tak hlavně držet palce doma na gauči... (Hrdina z Čečenska!) [End]