Kovové mříže z desátého patra, které nechrání

[Instrumental Intro] [Verse 1] Sídlištěm ve Varšavě ticho se nese, Wysockého ulice v tichosti stojí. Zlomená matka se v slzách teď třese, černou noc tragédie nikdo nezhojí. Byl to jen okamžik, chvilinka krátká, když matka na moment ztratila syna. Zavřela se za ním života vrátka, nad panelákem teď vznáší se vina. (Zbyly jen slzy) [Pre-Chorus] Kovový balkon v desátém patře, skrýval v sobě nebezpečnou zradu. Dole jen sanitky blikají ostře, sousedé hledají příčinu pádu. [Chorus] Proč mříže na balkoně byly takhle široké? Desáté patro skrývá rány hluboké. Čtrnáctiměsíční kluk z výšky dolů padá, celá Varšava teď smutkem tiše strádá. [Post-Chorus] Policie vyšetřuje, prokuratura koná, pitva určí přesně, co se vlastně stalo. (Není cesty zpět!) Slza z očí stéká, matka tiše sténá. [Breakdown] [Verse 2] Sousedé se sešli dole na silnici, záchranáři marně bojovali o dech. Hrůza se zračila v každé jedné líci, vysoko nad nimi vítr hučí v zdech. Matka nepopila, test byl zcela čistý, přesto její oči plní slaný proud. Projektant té stavby nebyl si moc jistý, že se dají tyče takto roztáhnout. [Chorus] Proč mříže na balkoně byly takhle široké? Desáté patro skrývá rány hluboké. Čtrnáctiměsíční kluk z výšky dolů padá, celá Varšava teď smutkem tiše strádá. [Drop] [Verse 3] Stavba z dřívějška má zjevnou velkou vadu, mezery jsou velké pro dětský krok. Zábradlí dalo šanci nečekanému pádu, zůstane jen bolest po celý ten rok. Wysockého ulice se do temnoty halí, prokurátor zjišťuje, jak se tohle stalo. Naděje na záchranu plameny hned spálí, na záchranu dítěte času bylo málo. [Chorus] Proč mříže na balkoně byly takhle široké? Desáté patro skrývá rány hluboké. Čtrnáctiměsíční kluk z výšky dolů padá, celá Varšava teď smutkem tiše strádá. [Outro (Instrumental)]