Devadesát tři titulů a jeden robot k tomu

[Instrumental Intro] [Hook] (A jéje!) Prezident Petr Pavel jmenuje profesory, ale v rohu už se učí ty křemíkové stvory! [Verse 1] V Karolinu slavný večer, pije se tam víno, prezident tam moudře řeční, slyší celé kino. Devadesát tři nových vědců v sále dneska stojí, dekret mají v ruce, ale v hlavě se jim rojí. [Verse 2] Dva se domů omluvili, nechtěli tam jíti, jejich slavný papír v dálce později si svítí. Ostatní však poslouchají hradního tu pána, jeho vážná přednáška jim byla náhle dána. [Drop] [Chorus] Umělá inteligence bere práci lidem, školy se teď musí poprat s podivným tím klidem. Jak to čistě a s etickou kůží vlastně zkusit, aby robot nemusel ty lidi v sále dusit. [Verse 3] Zákon o těch vysokých školách reformu už chystá, každá moudrá hlava v síni teď si není jistá. Kdo tu esej napsal vlastně, kdo je autor pravý, umělá inteligence akademii zdraví. [Chorus] Umělá inteligence bere práci lidem, školy se teď musí poprat s podivným tím klidem. Jak to čistě a s etickou kůží vlastně zkusit, aby robot nemusel ty lidi v sále dusit. [Outro (Instrumental)]