Jak kluci v Bohumíně z bunkru ponorku udělali

[Instrumental Intro] [Verse 1] Bohumínský bunkr dostal těžkou ránu, (Už je to tak!) v září roku dva tisíce dvacet čtyři k ránu. Velká povodeň jim celou stavbu vzala, stropu se ta dravá voda dotýkala. Pavel Bílek s klubem začal čistit bahno, museli tam vlézt a umýt každé táhlo. Pět set metrů čtverečních teď barvou svítí, čerstvý nátěr voní jako luční kvítí. [Chorus] V sobotu se otvírá ta vodotěsná loď, (Pojď dál!) Martin Cieslar volá: honem dál už pojď! Vypadá to uvnitř jako v drahé ponorce, nové slamníky jsou v teplé komůrce. [Verse 2] Igor Bruzl s úsměvem se kolem dívá, velkorysá nadace jim ráda přispívá. Pancéřové dveře z tlustého plechu mají, všechny dravé záplavy se odteď venku hrají. Muniční bedny, co nikde jinde nejsou, příběhy z historie s sebou krásně nesou. Zvon u vchodu zvoní, nová éra začíná, radost z práce chlapů nikdo nezhasíná. [Drop] [Chorus] V sobotu se otvírá ta vodotěsná loď, (Pojď dál!) Martin Cieslar volá: honem dál už pojď! Vypadá to uvnitř jako v drahé ponorce, nové slamníky jsou v teplé komůrce. [Bridge] I když hrozí mraky, že se nebe zřítí, tahle parta nadšenců má čisté živobytí. Voda sahala až k samotnému stropu, nechali tu tisíc hodin tvrdých kroků. [Chorus] V sobotu se otvírá ta vodotěsná loď, (Pojď dál!) Martin Cieslar volá: honem dál už pojď! Vypadá to uvnitř jako v drahé ponorce, nové slamníky jsou v teplé komůrce. [Outro (Instrumental)] Bohumínský srub em o es pět zas žije, dokud srdce našich věrných bunkráků bije!