Šest obžalovaných, mraky otázek a čtyřicet tři let

[Intro] [Instrumental Intro] [Verse 1] V brněnské síni slavný krajský soudce stál, před sebou spisy, z kterých mráz po zádech hnal. Dva tisíce osm, v říjnu padnul verdikt hned, pro matku Kláru Mauerovou devět let. Její sestra Kateřina deset dostala, ta divný plán prý pod vlivem sil chystala. A Barbora Škrlová, co žila jako dítě, dostala pět let, zamotala se do sítě. [Verse 2] Jan Škrla s Hanou Bašovou jdou na sedm let, z jejich sekty dodnes kroutí hlavou celý svět. A Jan Turek vyfasoval pět let za svůj díl, půjčil psí klece a tím hrůzu podpořil. Dohromady čtyřicet tři roků museli dát, ale pravda zůstala pod zámkem tiše spát. Kdo jim vlastně velel, kdo jim vštěpil tyto bludy? Otázky tu zbyly, spravedlnost hledá kudy. [Drop] [Bridge] Kde je slavný Josef Škrla, tajemný ten vůdce se vším všudy? Proč ho nikdo nesoudil a nezavřel za ty kruté bludy? Odvandroval v noci kamsi, nezanechal vůbec žádné stopy, zatímco se v jeho dcerách celá tahle divná sekta topí. Anička i chlapec Adam, identit tam bylo prostě moc, teta Nancy k tomu vřeští do ticha a volá o pomoc. Soudce sice kladivo zvedá, dává tresty podle tabulek, ale hlavní strůjce zmizel v mlze bez všech zásuvek. [Verse 3] Katovi teď sestry dluží dlouhé roky za mřížemi, zpráva o tom zvrhlém týrání se nese celou zemí. Klukům zničili dětství, vzali jim i čisté nebe, z takovéhle kruté pravdy člověka až v srdci zebe. Šestice šla za mříže, však mraky pochybností zbyly, jestli soudci celou pravdu v síni tehdy odhalili. Zůstal jenom velký otazník a ticho plné záhad, kam až lidská krutost může ve své slepé víře sáhat. [Outro (Instrumental)] [End]