Mokrá ruda na polích a vítr od západních hor

[Intro] Bláto pod nohama ztěžklo, země zhluboka pije. Když se červen mračí, stará pravda zase žije. [Verse 1] Svvatý Medard ruku podal chladným větrům z dálky, na obloze šedé plachty kreslí divné války. Úterní ráno hned od západu mraky k zemi věší, na suchou prsť polí tichý chladný déšť teď spěchá pěšky. Sedmnáct až dvaadvacet stupňů tepla máme, stěží kabát z ramen dolů na chviličku dáme. (Zatímco na východě ještě teplý vítr vládne, tady u nás chladná voda na ruku nám padne.) [Pre-Chorus] Když se slunce schová za závoj z té těžké páry, babička hned věděla, že neplatí už čáry. Země líně oddechuje pod deštivou clonou, ptáci v hustém křoví tiše k zemi hlavy sklonou. [Chorus] Kape z listů javorů a louky chladem voní, před divokou bouřkou kdesi v dálce zvony zvoní. Červen míchá chladnou vodu s teplým letním dnem, panímáma na zápraží mluví s deštěm jen. (Jen s deštěm jen) [Post-Chorus] Selský rozum praví, že ten déšť nám louky spasí. Voda dává sílu tam, kde klasy slábnou asi. [Verse 2] Zítra ani pozítří prý nebe nezrůžoví, čtvrteční den přinese jen chlad a mraky nový. Slabé patnáct až devatenáct stupňů hlásí stará kniha, od západu větrná se těžká ruka zdvihá. Lidová moudrost nám říká: Nežli suché léto, lepší mokrý červen, i když na blátě je veta. [Pre-Chorus] Když se slunce schová za závoj z té těžké páry, babička hned věděla, že neplatí už čáry. Země líně oddechuje pod deštivou clonou, ptáci v hustém křoví tiše k zemi hlavy sklonou. [Chorus] Kape z listů javorů a louky chladem voní, před divokou bouřkou kdesi v dálce zvony zvoní. Červen míchá chladnou vodu s teplým letním dnem, panímáma na zápraží mluví s deštěm jen. (Jen s deštěm jen) [Verse 3] Ke konci týdne se prý nebe přece jenom poddá, víkend teplou náruč unavené zemi prodá. Slunce zase najde cestu skrz ty mračné valy, které dneska celou naši rodnou zemi praly. Každý mrak však jednou přejde, každá bouře zmlkne, a ta divoká voda do černozemě vklkne. [Bridge] Neměj strach z té vody, co se z nebe dolů leje, každý starý hospodář ví, proč se tohle děje. Bez deště by nebyl chleba, bez mraků by nebylo stínu, vypij radši doušek teplýho červenýho vína. (Teplýho vína) [Chorus] Kape z listů javorů a louky chladem voní, před divokou bouřkou kdesi v dálce zvony zvoní. Červen míchá chladnou vodu s teplým letním dnem, panímáma na zápraží mluví s deštěm jen. (Jen s deštěm jen) [Outro] Bláto uschne, vítr ztichne, slunce vyjde zas. Staré babské pravdy přežijí i lidský čas. (Přežijí čas)