Když obrazovka zhasne, nastane ticho, které nikdo nečekal

[Intro] [Spoken Word] Na Kavčích horách se stmívá. Kamery zhasnou a mikrofony ztichnou. Dvacet dva červen bude velký den. Máte nahlášeno? [Verse 1] Česká televize hlásí velký třesk, (Aha!) vláda škrtá prachy, v očích chybí lesk. Zaměstnanci berou černé košile, zmizela hned radost, došly promile. Milan Fridrich píše, klidně stávkujte, (Klidně!) jenom se v tom výboru včas nahlaste. Nikdo bránit nebude, když vypadne proud, veřejnoprávní loď necháme teď plout. [Chorus] [Drop] Dvacet dva červen bude slavný den, (Yeah!) obrazovka zhasne, zbyde ticho jen. Už se sčítá stávka, lidé jdou se bít, bez poplatků nelze přece zdravě žít! [Verse 2] Jan Křemen z odborů ještě tiše jedná, ta vládní koalice je fakt neposedná. Chce ořezat rozpočet, změnit pravidla, koukáme na to zmateně jak na strašidla. Kdo chce, ať se přidá, píše vedení, veřejnoprávní krize klepe na síně. Zástupce ředitele schválil tento boj, zhasneme ty reflektory, vypneme stroj. [Chorus] Dvacet dva červen bude slavný den, (Yeah!) obrazovka zhasne, zbyde ticho jen. Už se sčítá stávka, lidé jdou se bít, bez poplatků nelze přece zdravě žít! [Bridge] [Sarcastic] Takže milí diváci, pusťte si teď šum, možná tohle ticho zachrání náš dům. Vládní škrty bolí, peníze prý nejsou, o televizní poplatky se teď všichni přetou. [Chorus] Dvacet dva červen bude slavný den, (Yeah!) obrazovka zhasne, zbyde ticho jen. Už se sčítá stávka, lidé jdou se bít, bez poplatků nelze přece zdravě žít! [Outro] [Outro (Instrumental)] Tak se nahlaste stávkovému výboru. A vysílejte klidně v černém. [End]