Jak slavný rod Questenberků vyděsil české vlastence

[Intro] (To snad není pravda...) [Instrumental Intro] [Verse 1] Na hradě Bečov vlaje krásný prapor, místnímu vlastenci však stoupá odpor. Modrá a zlatá, to ho strašně pálí, že je to Kyjev, hned se lidi báli. Starý rod Questenberků z hrobu zírá, jak snadno mizí lidem zdravá víra. Zmatený křikloun píše na internet, že zrádný Brusel zase mění svět. [Chorus] Barvy rodu z Durynska na věži svítí, vlastenec v diskuzi se vzteky řítí. Místo dějepisu křičí na památky, poslal by historii o sto roků zpátky! [Post-Chorus] (Óóó, zpátky!) (Yeah!) [Verse 2] Na hradě Grabštejn mají taky hosty, co vyhrožují a jsou velmi sprostí. Správci prý schytali už fůru zlosti, od lidí, co se chují bez milosti. I ve Chřibské hněv zasáhl radnici, že mají žlutou s modrou na líci. Panna na loďce s veslem v modrém moři, v hlavách těch hlupáků hned zradu tvoří. [Chorus] Barvy rodu z Durynska na věži svítí, vlastenec v diskuzi se vzteky řítí. Místo dějepisu křičí na památky, poslal by historii o sto roků zpátky! [Breakdown] [Bridge] Historie mlčí, jenom blbost vzkvétá, stará heraldika po síti teď létá. Místo klidné vědy hloupost lidi pojí, vlastenecká armáda u klávesnic stojí. [Chorus] Barvy rodu z Durynska na věži svítí, vlastenec v diskuzi se vzteky řítí. Místo dějepisu křičí na památky, poslal by historii o sto roků zpátky! [Outro] Modrá a zlatá na Bečově vlaje, smích nad tou hloupostí teď v uších hraje. [Outro (Instrumental)]