Úřední šiml v Praze prohrál boj o izraelský důchod

[Intro] [Instrumental Intro] [Spoken Word] Třicet devět let dřete v cizině. A pak se vrátíte domů, kde na vás čeká český úředník s razítkem a nulovou chutí vám pomoci. [Verse 1] Pracoval v poušti, potil se v Tel Avivu, odváděl daně skoro čtyřicet let. V Česku ho čekal úřad plný podivů, zkazit mu penzi zkoušel celý svět. Nad papíry se líná úřednice mračí, nevýhodné datum do složky hned stačí. [Pre-Chorus] Všude jen ticho, byrokracie líná, zbyla jen zlost a hořká úřednická špína. [Chorus] Devět set tisíc korun domů letí, (konečně doma!) Česká správa po sporech kapitulovala. Zpátky je penze za ty roky obětí, spravedlnost se nakonec pousmála. [Verse 2] Místo řádné penze dali mu jen pozdní, i když podmínky splnil do jedné hned. Jejich chladný přístup byl opravdu hrozný, pro každou kačku chtěli tisíce vět. Chtěli novou žádost podat na papíře, tak jako byrokraté v nejdivočejší víře. [Pre-Chorus] Všude jen ticho, byrokracie líná, zbyla jen zlost a hořká úřednická špína. [Chorus] Devět set tisíc korun domů letí, (konečně doma!) Česká správa po sporech kapitulovala. Zpátky je penze za ty roky obětí, spravedlnost se nakonec pousmála. [Bridge] Ombudsman Stanislav Křeček napravil ty křivdy, ukázal prstem na ty líné lidi. Úřad se nechtěl omluvit snad nikdy, teď už se aspoň za své chyby stydí. [Chorus] Devět set tisíc korun domů letí, (konečně doma!) Česká správa po sporech kapitulovala. Zpátky je penze za ty roky obětí, spravedlnost se nakonec pousmála. [Outro] [Outro (Instrumental)] Skoro milion na účtu... Stálo to sice roky života, ale peníze nesmrdí! [End]