Zkáza na ostrově Mindanao, kde sliby nepomohou

[Intro] [Instrumental Intro] [Verse 1] V noci na Mindanao krutá rána padla, sedm celých osm stupňů ničí klid. Pevná lidská víra pod troskami zvadla, nikdo v tuhle chvíli neví, kam má jít. Zřícená je škola, pevný most se láme, na záchranu dětí málo času máme. [Pre-Chorus] Vlna z moře stoupá, metr vody hrozí, utíkejte výš, než přijde další ráz! [Chorus] Třicet pět je mrtvých, pláčou tisíce, přes dvě stě je zraněných v té hrozné chvíli. Sutiny se valí přímo na ulice, mnozí lidé domov v troskách opustili. [Post-Chorus] (Hrůza!) Všude kolem vládne tma a zmatek, příroda si vzala zpátky svůj drahý statek. [Verse 2] Devět dalších ran se z hlubin země vrací, Malajsie dává rychlou nabídku. Lidé pod sesuvy hlíny život ztrácí, vláda marně hledá cestu k úniku. Zrušili už lety, letiště teď stojí, všichni lidé v sutinách se v hrůze bojí. [Pre-Chorus] Vlna z moře stoupá, metr vody hrozí, utíkejte výš, než přijde další ráz! [Chorus] Třicet pět je mrtvých, pláčou tisíce, přes dvě stě je zraněných v té hrozné chvíli. Sutiny se valí přímo na ulice, mnozí lidé domov v troskách opustili. [Bridge] Politici z dálky posílají soustrast svou, kamery už míří na ten strašný břeh. Zatímco se lidé brodí těžkou tmou, zpráva o katastrofě všem vyrazí dech. [Drop] [Chorus] Třicet pět je mrtvých, pláčou tisíce, přes dvě stě je zraněných v té hrozné chvíli. Sutiny se valí přímo na ulice, mnozí lidé domov v troskách opustili. [Outro] Mindanao pláče v prachu pod troskami, hledá se dvanáct ztracených duší dál. Zůstali jsme v tomhle boji sami, král seismický si s námi krutě hrál. [Outro (Instrumental)]