Dvě hlavy, jedno břicho a slovenské ticho

[Instrumental Build-up] [Intro] Bratislava v úterý zažila velký šok, do dějin medicíny udělala krok. [Verse 1] Na sále v nemocnici vypukl velký shon, (shon!) narodilo se dítě, co má dvojí tón. Mluvčí Dana Kamenická z dětského ústavu, slíbila ve středu podat celou zprávu. Národní ústav dětských chorob zatím mlčí, tajemství kolem dětí v tichosti jen pučí. Dvě duše, jedno tělo, neskutečná rarita, slovenská tisková scéna je z toho ubitá. [Chorus] Dvě hlavy a čtyři nohy na jednom těle mají, doktoři v Bratislavě tiše teď vyčkávají. Je to zázrak, nebo hříčka přírody divoké? Otázky visí ve vzduchu, rány jsou hluboké. [Verse 2] Historie se vrací pod Vysoké Tatry zas, Lucia a Andrea přežily ten těžký čas. Profesor Jaroslav Siman je tehdy slavně oddělil, aby jim plnohodnotný a dlouhý život nadělil. Jenže Marek a Michal neměli to štěstí, jejich rychlý odchod byl jako rána pěstí. A v prosinci roku dva tisíce devět, nebylo pro další děti už žádných nadějných vět. [Instrumental Break] [Chorus] Dvě hlavy a čtyři nohy na jednom těle mají, doktoři v Bratislavě tiše teď vyčkávají. Je to zázrak, nebo hříčka přírody divoké? Otázky visí ve vzduchu, rány jsou hluboké. [Verse 3] Teď v červnu dva tisíce dvacet šest je to tu zpět, podivný úkaz napjatě sleduje celý svět. Lékaři z univerzitní kliniky se strašně snaží, zatímco bulvární tisk šťavnaté senzace smaží. Narození takových dětí je pro rodiče velký risk, přiživit se na tom hned běží dravý tisk. Držme těm malým palce, ať svůj těžký boj vyhrají, i když se mluvčí k podrobnostem zatím jen vyhýbají. [Drop] [Chorus] Dvě hlavy a čtyři nohy na jednom těle mají, doktoři v Bratislavě tiše teď vyčkávají. Je to zázrak, nebo hříčka přírody divoké? Otázky visí ve vzduchu, rány jsou hluboké. [Outro (Instrumental)]