Zelený hrob a větrníky vysoké půl kilometru

[Instrumental Intro] [Intro] Ve Sněmovně poprvé dnes Filip Turek mluví, (Yeah!) kolegové poslanci jen tiše v lavicích čumí. [Verse 1] Motorista Filip Turek k pultu hrdě kráčí, zelený hrob pro nás všechny v dálce prstem značí. Zlaté staré pětiletky byly jasným plánem, teď nás unie straší ekologickým pánem. Pokud zkusíš větrníky v české obci zvedat, budeš muset evropskou podporu hned hledat. Kopeme si vlastní hrob a konec se už blíží, naděje nám diktát z dálky velmi rychle kříží. [Chorus] Větrníky vysoké prý budem v Česku mít, půl kilometru do nebe a lidstvo přestat žít! Marian Jurečka se v lavici hned mračí, lži a strašení prý lidem k štěstí nestačí. [Verse 2] Předseda těch lidovců má rudou barvu v tváři, třicet let nám větrníky v našem kraji září. Na Jeseníku prý stojí, nikomu to nevadí, Turek ale dezinformace lidem hnedle usadí. Sociální sítě plní fámou strašně divokou, krmí lidi báchorkou a pravdou dosti ubohou. Vymyslel si monstrobjekty tyčící se k mrakům, přinesl jen velký strach všem vystrašeným ptákům. [Chorus] Větrníky vysoké prý budem v Česku mít, půl kilometru do nebe a lidstvo přestat žít! Marian Jurečka se v lavici hned mračí, lži a strašení prý lidem k štěstí nestačí. [Instrumental Break] [Verse 3] Berenika Peštová se za průmysl bije, bez uhelné síly těžký průmysl nepřežije. Zdeněk Hřib hned oponuje, zlostí celý svítí, levnou sílu z větru prý teď lidi v domech chytí. Turek ale mlčí dál a k návrhům se nehlásí, vlastní návrh stáhnul zpět a debatu tím uhasí. Místo větrné té síly u řečniště křičí, bruselská prý diktatura naše Česko zničí. [Chorus] Větrníky vysoké prý budem v Česku mít, půl kilometru do nebe a lidstvo přestat žít! Marian Jurečka se v lavici hned mračí, lži a strašení prý lidem k štěstí nestačí. [Outro (Instrumental)]