Jak pošťák utekl před krysou přímo do biedermeieru

[Intro] [Spoken Word] (Dobrý den, nenesu vám psaní, ale hned devatenáct milionů známek!) Už žádné fronty u přepážky, přátelé. Dneska se na tu poštu budeme jenom dívat. [Instrumental Intro] [Verse 1] Česká pošta chtěla prodat starý Vávrův mlýn, vláda ale řekla rázně: „Zbyde po ní stín!“ [sarkasticky] Národnímu technickému dali klíče do dlaně, teď tam visí staré známky, mračí se tam na daně. Jan Hosťák tam jako kurátor leští starý aparát, a zástupy z celé Prahy chtějí si ho vyfotit a hned hrát. [Pre-Chorus] [Build] Už se sype devatenáct mega známek do krabice, Maria Szadkowska hlídá, ať jich není ještě více. [Chorus] [Drop] To je ten náš slavný český biedermeier, František Ferdinand d'Este na drátě byl frajer! Navrátil tam na zdi stvořil alpské vrcholky, místo dopisů teď domů vodíme tam holky! [Verse 2] Zachránil se starý barák, hotel z něho nebude, přednostové z první republiky hledí do chudé, přednosta se v albu mračí, v ruce drží razítko, Šafařík a Pštross se diví, že tu zbylo koryto. Stojí tady první telefon, co Siemens vyrobil, František se z Konopiště s ním na věčnost připojil. [Pre-Chorus] [Build] Už se sype devatenáct mega známek do krabice, Maria Szadkowska hlídá, ať jich není ještě více. [Chorus] [Drop] To je ten náš slavný český biedermeier, František Ferdinand d'Este na drátě byl frajer! Navrátil tam na zdi stvořil alpské vrcholky, místo dopisů teď domů vodíme tam holky! [Bridge] [Sarcastic] Zatímco venku balíky vám doručit zas zapomenou, tady si drahé fresky mlynářů lidi s úctou projdou. Krabice leží v koutě, telegraf dává zprávu jasnou: „Nové muzeum je tu, naše naděje nikdy nezhasnou!“ (Nezhasnou!) [Chorus] [Drop] To je ten náš slavný český biedermeier, František Ferdinand d'Este na drátě byl frajer! Navrátil tam na zdi stvořil alpské vrcholky, místo dopisů teď domů vodíme tam holky! [Outro] [Instrumental] Tak pošli dopis na mýtinu. Nebo zajdi radši roztáčet tu starou turbínu. Pošťák zvoní, ale jenom v muzeu. (Ahoj!) [Outro (Instrumental)] [End]