Sarkastický pohled na skandální odhalení obřích databází, ve kterých umělá inteligence bez dovolení spolykala miliony písní od Taylor Swift po Bad Bunnyho, zatímco autoři ostrouhají.
[Instrumental Intro]
[Intro]
Dvanáct mega písní mizí v digitálním chřtánu, (vteřinu!)
umělci teď ráno brečí nad prázdnotou plánů.
[Verse 1]
Někdo léta cvičí, píše těžký rým,
další v rohu u počítače krmí stroj.
Suno, Udio berou data, stoupá dým,
proti tvorbě lidí začal tichý boj.
[Verse 2]
Taylor Swift i Bad Bunny koukají jak z jara,
jejich hlasy bez zeptání algoritmus sjel.
Zatímco se chystá žaloba a mela stará,
autor z toho zisku ani floka neviděl.
[Drop]
[Chorus]
Roboti si tvoří hity, lidi platí dál,
každý autor v koutě smutný a sám stál.
Ukradli nám muziku a smazali náš svět,
co se tvořilo tak těžko deset tisíc let.
[Verse 3]
Čtyři velké databáze odhalily svět,
kde se práva autorů teď berou jako prach.
Prý je to jen férové, zní obhajoby zpět,
zatímco má každý umělec jen velký strach.
[Chorus]
Roboti si tvoří hity, lidi platí dál,
každý autor v koutě smutný a sám stál.
Ukradli nám muziku a smazali náš svět,
co se tvořilo tak těžko deset tisíc let.
[Verse 4]
Zloději se maskují pod pláštěm chytrých slov, (skvělé!)
napodobí kapelu a shrábnou rychlý zisk.
Na tribunách spravedlnosti visí těžký kov,
místo poctivého hlasu slyšíme jen tisk.
[Chorus]
Roboti si tvoří hity, lidi platí dál,
každý autor v koutě smutný a sám stál.
Ukradli nám muziku a smazali náš svět,
co se tvořilo tak těžko deset tisíc let.
[Outro (Instrumental)]