Zase koukáš do té blbé tabulky na zdi

[Intro] (Zase ty svíčky...) Červená, zelená, pořád dokola. Ticho v domě, jen ty zíráš do stolu. [Verse 1] Už deset dní se plazíme pod sedmdesátkou, trpělivost moje taje pod tou neustálou hádankou. Dneska stojí šedesát pět tisíc osm set dvacet devět dolarů, ty tam vidíš budoucnost a já jen drahé kafe bez tvého zájmu. Graf vypadá jak rovná čára na přístroji v nemocnici, ani nahoru, ani dolů, jenom ticho na ulici. Kdybys koupil před týdnem, měl jsi o pět tisíc méně, teď tu sedíš, nemluvíš a tváříš se tak šíleně. [Pre-Chorus] Cítím z tebe divnou směsici, je to čistá beznaděj a chamtivost na lžíci. Ptáš se sám sebe, jestli máš vůbec plán, zatímco já v kuchyni zůstávám úplně sám. [Chorus] Zase jenom koukáš na ty čáry (čáry), čekáš, kdy se zjeví ty tvé bájné dary (dary). Proč to dělám? (Proč to děláš?) Celej náš život na ty svíčky skládáš. Index strachu klesá k dvaceti dvěma (dvěma), a u nás doma je zase strašné téma (téma). [Post-Chorus] [Whisper] Držím to, držím to, držím to. Neklesej, neklesej, neklesej. [Verse 2] Noviny píšou o novém šéfovi Federálního rezervního systému, prej se všichni bojí jeho prvního velkého projevu. Inflace je prý pořád horká, čtyři celá dvě desetiny procenta, a ty řešíš, jestli v téhle hře budeš za krále, nebo za pacienta. Soused si koupil akcie umělé inteligence a směje se nám do očí, a ty tu čekáš, až se ten tvůj digitální kolotoč konečně otočí. Babička by ti řekla, ať radši zasadíš na zahradě brambory, že tyhle virtuální mince jsou jenom pro blázny a potvory. [Pre-Chorus] Cítím z tebe divnou směsici, je to čistá beznaděj a chamtivost na lžíci. Ptáš se sám sebe, jestli máš vůbec plán, zatímco já v kuchyni zůstávám úplně sám. [Chorus] Zase jenom koukáš na ty čáry (čáry), čekáš, kdy se zjeví ty tvé bájné dary (dary). Proč to dělám? (Proč to děláš?) Celej náš život na ty svíčky skládáš. Index strachu klesá k dvaceti dvěma (dvěma), a u nás doma je zase strašné téma (téma). [Bridge] [Spoken Word] Víš, co by na to řekla máma? Že jsi měl radši zůstat v práci od devíti do pěti. Místo toho tady sčítáš fiktivní ztráty, které nikomu chleba nekoupí. Prodáš to konečně? Nebo zase přikoupíš ten podělaný dip? [Chorus] Zase jenom koukáš na ty čáry (čáry), čekáš, kdy se zjeví ty tvé bájné dary (dary). Proč to dělám? (Proč to děláš?) Celej náš život na ty svíčky skládáš. Index strachu klesá k dvaceti dvěma (dvěma), a u nás doma je zase strašné téma (téma). [Outro] No nic, jdeme dál. Zítra prej ten úřad rozhodne. [Whisper] Ale já už teď vím, že zase neusnu.